Obrázek hlavního menu Obrázek první pomoc Obrázek hlavního menu
Úvod Jak na to Downloads O autorovi O vás
Obrázek - Xichties Obrázek zakončení

Hell on FEL page - Jak na to

Změna na rozlišení 1024x768
CVUT logo školy

Předně několik obecných rad. Za prvé: obecné informace o předmětech (ve kterém semestru se běžně zapisují, kolik je za ně kreditů, jejich rozsah a osnova) se nechají zjistit na http://www.feld.cvut.cz/FEE/education/bk/prehled.html nebo v níže uvedených "Bílých knihách". Je zbytečné takovéto věci psát sem. Dále, nemá příliš smysl chodit na studijní oddělení s dotazy, jejich typická reakce je: "Fuj, jděte pryč, to my nevíme" :o), případně se vám budou snažit vnutit takovou bílou knihu "Informace o studiu" (případně všechny tři díly - jeden stojí tušim 100,- ). Lepší se informovat v nějakém dikuzním fóru nebo u zkušenějšich kolegů (nebo na této stránce :o).

Pokud trváte na tom, že budete něco řešit přes studijní oddělení, počítejte s tím, že vám budou většinou do očí tvrdit, že to co potřebujete je nesmysl, případně že to nejde. Ty paní jsou vám schopny tvrdit třeba i takový nesmysl, jako že potvrzení zápisu předmětů je vázáno na onen plovoucí koeficient K, tedy že zpočátku potřebujete k potvrzení 30+K, tedy 45 kreditů. Což je hovadina, že, ať studuju studijní řád jak chci, tam se jasně píše, že pro postup do dalšího semestru potřebujete 30 kreditů za poslední dva semestry. I když teď je to snad vlastně tak, že potřebujete 30 kreditů za akademický rok. No nakonec se mi je tam ale podařilo přesvědčit, že tomu vůbec nerozumějí :o) a potvrdily mi to. Řekl bych že úplně stejný problém je s měněním rozvrhu nových studentů v prvním semestru. Tady vám budou taky tvrdit že změny nejsou možné. Mě konkrétně řekla pí. Šneberková, cituju: "Rozvrh už máte, tak co byste chtěl". Tak jsem si to domluvil s cvičícími a bylo. Já si teda osobně myslím, že každý si má právo změnit rozvrh už od začátku, tím spíše, že tady učí poměrně dost exotů. A vypadnout ze školy jenom proto, že člověk narazí na pány Supermany Rosenkrantze, Bártíky, Bednaříky a podobné, kde celkem logicky získá pocit, že to nejde udělat, to je dost zbytečné. Jestli se vám stane nějaká podobná chuťovka, myslete na to, že celému tomu cirkusu šéfuje paní Kvasničková. Ta do studijních řádů celkem vidí a je velice příjemná, má snahu pomoct, takže v případě problémů se to nebojte hnát výše. Holt na hrubý pytel hrubá záplata.

Co se týká předmětů prvního semestru, to je tak trochu loterie. Záleží, koho vám na přednášky a cvičení megaFELcomputerbrain vylosuje. Problém je totiž v tom, že přístup do rozvrhu předmětů prvního semestru je až někdy koncem září. Taky mám pocit, že konto prváků je funkční až od října (alespoň to kompetentní osoby tvrdí). Je to trochu divné a zavání to diskriminací, každý by měl mít možnost si upravit rozvrh podle sebe už od začátku, nicméně je to tak. Zase na druhou stranu, KOS je tak super věc, že spousta prváků by (pravděpodobně omylem) skončila se studiem dřív než začala :o), takže se to nechá do určité míry pochopit. Každopádně rozvrh je možno měnit ještě první dva týdny po začátku semestru (kdy je už sice samozřejmě u těch "více průchozích" osob plně obsazeno, ale lecos se dá ještě zachránit). Určitě je ale možné (alespoň u klasických cvičení, v laboratořích je pevná kapacita 20 lidí a 2 odborní asistenti) zajít na konkrétní cvičení za konkrétním člověkem a domluvit se s ním osobně. Většinou když jste ve stejné paralelce jako preferované cvičení, nebo odb. asistent má cvičení ve více paralelkách, tak jim to nevadí.

Ještě mě napadá jedna věc. Je dobré se zaregistrovat na http://zkousky.sh.cvut.cz a nechat si posílat od kolegů s přebytkem energie a času zadání písemek. Mnohdy to dost pomůže, člověk může eliminovat věci, která u zkoušky většinou/vždy nebývají a šetřit svůj drahý čas.

Teď mě napadla jedna veledůležitá věc, tu radši napíšu sem na začátek. V okamžiku, kdy poprvé začnete měnit rozvrh, si MUSÍTE nechat POTVRDIT ROZVRH na studijním oddělení, a to do maximálně SEDMI dnů (jestli včetně těžko říct) !!! Poté vám rozvrh PROPADNE a vaše místa jsou nabídnuta jiným, což v případě "lukrativních" míst M3/doc. Průcha, Elektronika/ing.Jakovenko nebo třeba TP/doc.Škvor může dost na(štv/..)at. Teď o prázdninách se po cca. 4 dnech od konce zk. období uvolnilo nějakých 100 - 200 míst, zřejmě lidí, kteří toto nepochopili (děkujeme :o). Sice by vám 2-3 dny před propadnutím rozvrhu měla chodit varování na vaší školní adresu, ale nespoléhal bych na to. Jednak ji mnoho lidí nemá přesměrovánu na jinou volně dostupnou, spousta lidí ji taky vůbec nečte, ovšem hlavní je, že informatici jsou schopni kdykoliv bez oznámení na pár dnů odpojit síť a pak vám chodí tak leda velké kulové. Hlavně si pamatujte, že ten rozvrh propadne po 7 dnech v 8.00!!!!, tedy před otevřením studijního oddělení, což je taky celkem cynické. Dovedl bych si představit, že propadne sedmý den, ale o půlnoci, leč to tady zřejmě nejde.

Nahoru Download Pokusné

Matematika 1,2,3,4


Matematika 1 je určitě nejtěžší předmět prvního semestru, kterému doporučuju věnovat zvýšenou pozornost. Je sice pravda, že pokračovat ve studiu můžete i když jí na první tři pokusy nedáte, ale bez M1 se to dost dobře nedá. Přece jen na FELu všechno vysvětlují a počítají přes integrály a derivace, M2 vlatně z M1 vychází a pouze se tam naučíte nějaké další výpočetní algoritmy (využivají opět ... překvapivě ... integrály a derivace :o). Někdy mám pocit, že tady jsou machři na to, jak co nejjednodušší věc popsat co nejsložitějším způsobem. Ale třeba se pletu. Co se týká personálního obsazení, doporučil bych na přednášky z M1,M2 doc. Nagyho ve čtvrté paralelce (i když ono je to asi jedno, oni přednáší všichni stejně, viz výše). Hlavně tu čtvrtou paralelku, tam zkouší pouze doc. Nováková a mgr. Hyánková (jestli jsem popletl tituly, omlouvám se). I když doc. Nagy by měl být od září v důchodu, takže čert ví, jak to bude. Nejspíš bude přednášet doc. Nováková sama.

Na cvičení doporučuju doc.Novákovou, má sice specifický vyjadřovací styl ale naučí vás všechno co potřebujete ke zkoušce. Abych to vysvětlil, ona pořád mluví "poněkud" hlasitěji, no prostě řve, až se budova otřásá v základech, což obzvlášť při cvičeních v polorozpadlé budově v Trojanově ulici docela způsobuje mrazení v zádech :o). Ale ona to nemyslí zle, je to v jádru dobrý člověk. Vůbec nebere k tabuli, akorát "hraje hada", jak tomu říká. Ukáže pár vzorových příkladů, pak počítá další u tabule a všichni v lavicích postupně říkají postup. Ještě mě napadá - požaduje dělání domácích úkolů (stejně jako mgr. Hyánková), průběžně a potom v zápočtovém týdnu je kontroluje, když je nemáte, nedá vám zápočet !!!. To by mohlo někoho rozhodně zaskočit, ale na druhou stranu, ty úkoly jsou docela drsné, a když je pochopíte a spočítáte, nemůže vás u zkoušky překvapit už vůbec nic, viz. dále. Na cvičeních bere taky docela drsné příklady, ale pak přijdete na zkoušku a připadá vám zcela triviální, přiklady jsou tam dost lehčí. Lepší než si připadat na cv. jako king, pak přijít na zkoušku a koukat jako puk. Já si dal megakombo, ve čtvrtek předtermín z Algebry a v pondělí Matematiku 1 a dal jsem v pohodě obojí, M1 dokonce v klidu za 2.

Někomu může připadat M1 "neprůchozí" (mě připadala napoprvé u doc. Jankovského taky), ale dá se to. Dejte si doc. Novákovou, tam se stačí naučit výpočetní algoritmy a nezbytné základy teorie (co, to vám na cv. řekne) a jste za vodou. Nám vždycky říkala na cv., cituju: "Kdybysme vás měly zkoušet ústně, tak vás musíme všechny vyrazit". Je na tom dost pravdy. Mgr. Hyánková vás taky naučí vše co potřebujete, ale řekl bych že dokáže být nepříjemnější než doc. Nováková, hlavně ty úkoly kontroluje každou chvíli a pamatuje si. Kdo je nedělá, má u ní "černý puntík" :o) a může se spolehnout, že nakonec je bude muset stejně přinést a že mu je mgr. Hyánková bude kontrolovat s extrémním nasazením :o). Taky mě napadají další jména cvičicích. Například bych nedoporučoval doc. Tischerovou (nevím jestli se píše přesně takto, případně se omlouvám). Je to taková dost nervní starší paní, chová se normálně, pak najednou exploduje a začne na vás úplně nepříčetně řvát, pak se zase uklidní a jede se dál. Nic příjemného, v jedné hlučné skupině údajně cca. 20 minut před koncem hodiny praštila křídou a se slovy "Já se na to můžu vykašlat" odešla. Taky ruce pryč od RNDr.Havrdy, o tom je tady taky zmínka na několika místech. Na cvičení jsou taky obecně dobří přednášející, minimálně to platí o doc. Jankovském a doc. Průchovi. Oba na cv. probírají zkouškové příklady a doc.Jankovský je navíc prokládá "historkami za života" :o).

Co se týká Matematiky 2, platí to samé co o M1, ostatní pány docenty Jankovského, Tkadlece a Hekrdlu neznám, tudíž nemůžu soudit. Nebo snad jenom tolik - Hekrdla zřejmě zkouší s jistým Bártíkem, znalcům asi netřeba představovat. Pakliže doc. Bártíka neznáte a nejste nadlidi, tak rada na závěr: Kdo uteče vyhraje.

Zajímavější situace je s Matematikou 3 a 4. Tady přednášejí doc. Průcha, doc. Jankovský, doc. Valášek, pak dlouho nic a doc. Kohout (zarovnáno odpředu dle obliby u studentů). Tady rozhodně doporučuju doc. Průchu (a doporučovala nám ho i RNDr. Nováková). Říká se že výborně přednáší, což zase nemůžu tak úplně soudit, moc jsem se na přednáškách nevyskytoval. Ale osobně mám z toho pocit že všechny přednášky jsou to samé, ke zkoušce na 2 nebo 3 z toho člověk využije menšinu. Rozhodně třeba oproti doc. Valáškovi přednáší výborně. Říká se že u zkoušky je v pohodě, což je v porovnání s ostatními přednášejícími zřejmě pravda, ale z dlouhodobého pohledu má úspěšnost tak okolo 50%. Připadá mi že ta zadání jsou dost nevyrovnaná, někdy to dají téměř všichni a někdy třeba půl i víc ne. Já to dal na podruhé za tři, ale zrovna to docela kosil, okolo poloviny lidí vyrazil. Taky bych měl zmínit skladbu zkoušek, tak tedy zadává 4 příklady, přičemž rotuje dvě zadání: 1) řady (Taylor, geometr. řada), Fourierův rozvoj klasický, trojný integrál, křivkový integrál, 2) řady (to nerozlišuje), komplexní Fourier, dvojný integrál, plošný integrál. Vždycky další termín je druhá varianta. Patá otázka písemky je teorie (jeden přiklad na teorii řad a jeden na teorii vektorových polí, tedy rotace, divergence, potenciál pole atp.). Kdo se dostane přes dvacet bodů z těch čtyř příkladů, může pátý obhájit u zkoušky za dalších až 20 bodů, takže vytáhnout to na o stupeň lepší známku není zas takový problém. Závěrem - z těch co zkouší je Průcha asi nejPRÚCHodnější.

Mimochodem, říká se, že M3 je těžší než M1 a M2 dohromady. Je-li to pravda těžko říct, berou se tu plošné+objemové+křivkové integrály, řady atp., úmrtnost je docela velká. Ale nepřijde mi to zas tak hrozné, M3 vychází z M1 a M2, ale kdo umí integrovat, derivovat a kreslit 2D a 3D grafy funkcí, nebude mít problém. Blbé je ale to kreslení 3D funkcí, to člověk fakt u Průchy musí umět a dokázat z toho odvodit správnou parametrizaci, třeba já tam měl nějakou půlkouli a z toho obrázku vyplývalo jediné možné easy řešení převedením do válcových souřadnic a integrováním podle Ró (jak nám pak sdělil). Sám Průcha se divil, že to se mu teda ještě nestalo, aby to nikdo neměl dobře. Doc. Jankovský teď přednáší M3 a M4 po delší době (předtím doc. Zornig, ten je už v důchodu). K tomu bych jenom podotknul že zkouší s ing. Zrostlíkem, což opět znalcům řekne vše. Pakliže někdo ing. Zrostlíka nezná, pak je to takový BártíkoDont zamlada (ale to hlavně přístupem k bodování). Prd naučí a boduje mizerně. Doc. Valášek je postarší pán snad po infarktu, jeho přednášky moc sruzumitelné nejsou (zakoktává se, zapomíná co chtěl říct). No a bonbónek na závěr, doc. Kohout. Ten je mezi studenty silně neoblíben, zkouška u něj je docela masakr. To ale ještě není nic proti doc. Dontovi (už to jméno - Don't), který údajně zkoušel pyramidovým způsobem. Tedy měl nějaký počet otázek, a když jste neznali odpověď na kteroukoliv z nich (třeba i poslední), vyrazil vás. Vlastně taková hra "náhlá smrt" :o). Teď už ho snad uklidili na M5a (silnoproud).

Teď koho na cvičení. Těch lidí co cvičí M3 zas tak moc neni. Vezmu to odzadu. Určitě bych se nezapisoval k doc. Bártíkovi, tam se vám snadno stane že nedostanete zápočet (alespoň to tak bývalo, třeba už se uklidnil). A ten pán je taky dost nepříjemný, i když někteří kolegové řikají že to není tak hrozné. Každopádně moc bodů z testů si ke zkoušce neodnesete a pokud ho potkáte i tam, můžete jít rovnou domů. Ani by mě nepřekvapilo kdyby zkoušel s doc. Kohoutem. Podobná situace je s doc. Dontem. Dále se nabízí ing. Zrostlík, doktorand. O tom už jsem něco málo psal, ale tento "případ" si zaslouží více pozornosti. Psal jsem tady nedávno cosi o tom, že u něj asi nebude problém se zápočtem ale s tím, že se nic nenaučíte. Tak tedy není tomu tak, ing. Zrostlík si údajně občas píše vykřičníky a kdo má 3, může se se zápočtem rozloučit. Tedy za předpokladu, že doma nespočítá nějaké další, dotyčným Zrostlíkem zadané, příklady. Že se nic nenaučíte ovšem platí. Princip jeho hodin je jednoduchý, dotyčný napíše zadání na tabuli, tasí nějakou oběť a nastanou dvě možnosti. Oběť buďto počítá, pak je to celkem OK, nikdo vám sice nevysvětlí o co jde ale alespoň se něco děje :o). Horší je, když dotyčný neví. Pak stojí u tabule, ing. Zrostlík stojí vedle u stěny a 5-7 minut na sebe koukají. No na co tohle je, jedná se o dokonale zabitý čas a učit se to budete stejně doma. Příkladů se stihne tak maximálně osm. A hlavní problém je v tom, že písemky opravuje stylem kdy se koukne na výsledek, opraví "rovná se" na "nerovná se" a píše nulu, reklamace nebere. Kdo má u něj víc než 5 bodů, je GURU. Asi si potřebuje dokázat, že umí matematiku lépe. Taky bych řekl že si plete FEL s MatFyzem. Napsal bych sem zlomyslného smajlíka (přece jen Průcha je Průcha), ale je to spíše k pláči, tenhle člověk může lákat leda tak dobrodružné povahy. Mimochodem, kolega po písemce byl za doc. Průchou a ptal se ho na jeden příklad, který v záp. písemce nikdo nedokázal vyřešit. Doc. Průcha jenom vytřeštil oči a se slovy "To bych snad nespočítal ani já" :o) se začal zvědavě ptát koho že to má kolega na cvičení. Tedy na závěr - ing. Zrostlík je jednoznačně ŠPATNÁ VOLBA..

Já měl ing. Zrostlíka taky, ale hned jak jsem viděl jeho a hlavně styl jeho práce mi bylo jasné, že to s ním nepůjde, a bleskově jsem po první hodině migroval k doc. Průchovi. Intuice mě opět nezklamala :o). Doc. Průcha je v pohodě, počítá sám u tabule, občas sice přeskočí pár mezikroků ale vcelku je vše pochopitelné. Sem tam zadá příklad, studenti počítají v lavicích a čeká se až někdo vyplivne výsledek. Ty jeho příklady jsou zkouškové, takže kdo je důkladně pochopí má u zk. celkem pohodu. Písemky zadává docela jednoduché a boduje velice, zdůrazňuju VELICE optimisticky. Stejně jako ing. Zrostlík se moc nezabývá výpočty, když máte špatně výsledek škrtne ho ale strhne max. 1 bod (ze čtyř). Bere to tak, že si na Matematice nebudeme vzájemně nic dokazovat, chybovat je lidské (on taky občas u tabule dojde k "zajímavým" výsledkům :o). Tady je tedy spíše zázrak nedostat alespoň 5 bodů. Ještě mě napadá RNDr. Něničková, ta je taky dobrá, vždy na začátku hodiny vysvětlí teorii, pak na to počítá nějaké příklady, ke konci hodiny někoho pošle počítat k tabuli. Nicméně studenti u ní jsou celkem spokojeni, většinou všechno chápou, takže pohodička. Je taky hrozně hodná. Problém ale je, že ty příklady počítá typově jiné než třeba Průcha požaduje. Ten ty 3D objekty řeže různě našikmo, zatímco RNDr. Něničková dává jednodušší. Ještě cvičí doc. Veit, o tom celkem nic nevim, ale u zkoušky je ještě víc v pohodě než doc. Průcha. Tedy pokud už jsem to nezmínil někde jinde, doc. Průcha zkouší s doc. Veitem. Negativní reference jsem neslyšel, takže asi taky bez problémů. Ještě taky možná cvičí doc. Valášek, ale jeho přednášky a cvičení jsou prý na nic, tomu co se děje rozumí zřejmě jenom on. Ale je s ním prý legrace, údajně někde existuje jeho fanklub :o).

Ještě jedna rada ohledně KOSu (pro neznalé, místní počítačový systém organizace studia, zapisují se přes něj zkoušky, upravuje rozvrh atp., bezva user-unfriendly vzrušující věc. Tedy vzrušující pokud jste masochisti :o) ). Jestli chcete k doc. Průchovi do paralelky, musíte mít dost kreditů už první den zápisového dne (což opět pro neznalé po druhém semestru činí 20+K, kde K=15, kdyby snad někdo pro samé integrály už neuměl sčítat :o), je to 35). V jeho paralelce je totálně plno už druhý den ráno. Doporučuju toto sledovat, podle obsazení míst v KOSu se nechá docela dobře vypozorovat obliba dotyčné osoby u studentů. Třeba u M3, první den zmizela všechna místa u doc. Průchy, pak postupně (a podstatně pomaleji) ubývala místa u doc. Jankovského, pak u doc. Valáška, a u doc. Kohouta je téměř liduprázdno ještě teď (koncem července). Ještě mě napadá, nepište si na cv. doc. Bártíka, taky o něm nejdou moc dobré reference. No, o KOSu se ještě zmíním v samostané kapitole, stojí to za to.

Matematika 4 je stejný případ jako M3, stejní lidé, stejná pravidla. Někoho/každého :o) asi potěší že tu NEUČÍ ing. ZROSTLÍK. Je až neuvěřitelné, jakou reputaci si za svoje relativně krátké působení na FELu tento člověk dokázal získat :o). Víc než dva roky to určitě nebudou. K M4 zatím jenom tolik, berou se tu komplexní čísla (to je neuvěřitelně trapné) ale co je horší, v druhé polovině semestru také statistika a pravděpodobnost. Z toho mam docela obavy, protože teď na cvičeních z M4 Průchu docela zaujatě pozoruju, ale nechápu ani slovo :o). Padají tu z nebe nějaké divné vzorečky a postupy, tak uvidíme druhou písemku. Někdo říká že je to triviální, jinému to nesedne (třeba mě), občas je to ale dost o něčem jiném než M1,M2 a M3. Taky se říká, že doc. Průcha se ve statistice docela vyžívá, že ty jeho písemky bývají horší než u jiných přednášejících, ale zase je hodnotí velmi optimisticky, takže to asi vyjde nastejno. Taky se říká, že nejlepší kombinace je přednášky/cvičení doc.Průcha/RNDr.Sobotíková. No nevím, doc. Průcha to co je potřeba ke zkoušce na cvikách probere, takže já bych neměnil. Třeba na M3 jsem se bez přednášek docela dobře obešel. Více informací až po zkoušce.

Nahoru Download Pokusné

Fyzika 1,2


Fyzika je další drsný předmět. Na katedře se zřejmě rozhodli, že z ní udělají tzv. předmět "rozřazovací". F1 aktuálně přednášejí doc. Hanitz, doc. Malinský, ing. Bednařík a doc. Rosenkranz (opět sortováno zepředu dle obliby). Organizace je taková, že studenti musí absolvovat semináře a laboratoře. Na seminářích v drtivé většině případů dávají zápočet za získání nějakého počtu bodů ze 2 semestrálních testů !!!. Tak pozor na to. Třeba doc. Hanitz dává zápočet za docházku a vůbec úroveň u jednotlivých odborných asistentů a "dostupnost" zápočtu jsou velmi, VELMI rozdílné. Třeba ing. Brothánek vám dá zápočet, když máte za 3 alespoň z jedné písemky (a docela jdou, část je vždy nějaký přiklad co se dělal na cv.), u ing. Žáčka musíte mít alespoň polovinu z obou písemek, ale zase jsou docela triviální. Ing. Bednařík požadoval alespoň 13 bodů z písemek (maximum bylo snad 20, ty jeho písemky jsou dost drsné, zadává příklady čert ví odkud s tím, že ty ve skriptech jsou triviální), ale teď co začal přednášet taky trochu přibrzdil. Údajně prohlásil na přednášce, že bude dávat zápočet taky za docházku, že si to může dovolit, protože pak všechny stejně u zkoušky vyhodí ... Snad i ing. Stránský dává zápich jenom za docházku, ostatní neznám. Ještě jsem se dozvěděl na zk. z Fyziky od jednoho kolegy, že na cv. z F1 je výborný ing. Kříha. Dává zápočet za nic každému a semináře prokládá humornými vložkami.

Laboratoře jsou taky síla. Musíte mít domácí přípravu měřené úlohy (v hlavě i na papíře), tu naměřit (pokud zrovna nejste u ing. Bednaříka, ten tam většinou zůstane sám :o) a vypracovat z ní podrobný referát. Úroveň je opět velice rozdílná. Například ing. Jíra je v pohodě, žádné zbytečné buzerace, hodnotí rozumně, když si nejste úplně jisti poradí vám. Slyšel jsem takový názor, že úspěšnost přijetí protokolu odborným asistentem závisí ze 40% na osobnosti toho člověka, z 30% na tom, co měl zrovna ke snídani/obědu/večeři, z 26% na tom jaké je zrovna počasí a ze 4% na vlastní úrovni protokolu :o). Něco na tom určitě bude, já třeba se svými protokoly dostával u ing. Jíry 1/1- , kolegové je obtáhli a ing. Sieger je s nima pravidelně vyhazoval. Ještě je potřeba zmínit, že si můžete dovolit mít jednou za 4, jinak vám na seminářích nedají zápočet. Takový ing. Bednařík je schopný na začátku vyhodit celou skupinu (mnohdy ho kolega musí brzdit), ing. Sieger je taky docela "vyhazovač". Obzvlášť máte-li to štestí a máte ho ve skupině s ing. Plockem, u někoho totiž stačí, když se chytá alespoň jeden ze skupiny. To u pánů Siegra a Plocka ne, ti se na vás klidně sesypou jako podrážděné vosy (každý na jednoho) a ptají se a ptají ... Když kolegové říkali, na co se jich ing. Sieger ptal, nechápal jsem o čem to mluví. Taky bych nedoporučoval ing. Koníčka a ing. Píchala. Ale toho Koníčka hlavně pokud hodláte dělat protokoly na počítači, neboli je stáhnout z webu a vytisknout :o), protože tvrdě vyžaduje rozlišení tisku větší nebo rovno 300 dpi a i jinak musí být kvalita vzhledu 100%, na tohle je docela vysazený. Ale jinak se ptá normálně, stačí když chápete ten úplně nejzákladnější fyzikální princip. To ing. Píchal je náladový člověk, někdy vezme protokol v pohodě a příště je schopen vás s úplně stejnou chybou vyhodit, a i jinak je nebezpečný, radśi pryč od něj.

Na přednášky bych doporučil doc. Hanitze (hlavně zkouška u něj je ještě docela schůdná - 8 teoretických příkladů a 2 příklady, pak se ještě může/nemusí na cokoliv zeptat, ty jeho přednášky jsou jedna velká "slideshow", člověk nestíhá opisovat, natož něco chápat). Zkouška se nechá dát i u doc. Malinského (oba jsou to féroví lidé, u doc. Malinského se píše písemka s dvěma příklady, pak si vylosujete a odpovídáte na 2 otázky). Nedoporučuju ing. Bednaříka, jeho zkouška je drsná (cca 14 otázek teoret. i příkladů), třeba i Maxwellovy rovnice v integralním i diferenciálním tvaru (diferenciální Maxwell je u jiných lidí tušim až součástí zkoušky z F2 ...), ale zase na druhou stranu, když máte dost bodů a znáte to co mu připadá důležité (třeba Maxwellky), tak vám dá rovnou známku a už vás dál neterorizuje. A když neumíte Maxwellky tak stejně postupujete do hry "náhlá smrt" :o). Rozhodně nedoporučuju doc. Rosenkranze, to je sebevražda a masakr největší. Písemka obsahuje snad dva přiklady a pět teoretických otázek, ale ústní zkouška probíhá stylem "tohle mi odvodíš nebo poletíš", někdy můžete říkat co chcete, pak se přeřeknete, nebo nějakou triviálnost špatně promyslíte a řekne vám: "Za tohle vám přece nemůžu dát za 3", a vyrazí vás. Jednou psal kolega, kterého právě vyrazil, že byl devátý a před ním vyletěli všichni. Prostě nebrat !!! Ale abych mu zase jenom nekřivdil, jeho přednášky jsou údajně výborné.

Ohledně F2, přednášejí ji doc. Hanitz, doc. Jelínek, doc. Kubeš a doc. Kulhánek (sortováno dle abecedy). Platí to co o F1 s tím, že z přednášejících znám jen doc. Hanitze, ostatní nemohu soudit. I když bratranec dostal u doc. Kubeše za 2, tak se to u něj asi nechá dát.

Ještě bych připojil čerstvé zářijové poznatky ze zkoušky z F1. Dělal jsem zkoušku u doc. Hanitze a bylo to celkem v pohodě. Měl jsem 7,8b./12, doc. Hanitz mi ještě dával záludné otázky na 2, nakonec mám za 3. Opravdu se vyplatí sledovat Zkousky.sh.cvut.cz, já osobně jsem se stal celkem přeborníkem ve statistice :o). U doc. Hanitze probíhá zkouška tak, že se odpovídá na 8 otázek za 1 bod každá a řeší se dva příklady každý za 2 body. Když máte přes 7 bodů a alespoň jeden příklad tak se to asi nedá nedat. Já u zk. celkem nic moc neřekl a nevyrazil mě. Ale měl jsem bezvadně Maxwellky a věci z polí vůbec, takže to bylo spíš tím. Důležité je prostě umět Maxwellky a vše okolo polí. Taky třeba rovnice kontinuity (ať už proudu nebo pro nestac. proudění). Téměř každého se ptá, čeho se týkají údaje v integrálech, přes jakou křivku to je, přes jakou plochu atp., kde je uzavřená křivka musí být příslušný integrál, kde je vektor vektor, jinak předpokládá že to neumíte a ptá se. Je dobré u těch nejzákladnějších věcí (Maxwellek) znát i ty obrázky co jsou ve skriptech. Dále statisticky vzato dává vždy 2-3 termíny po sobě stejná teoretická zadání a taky často jeden nebo oba příklady stejné. Kdybych šel v úterý nebo ve středu, měl jsem za 1 jako "úterní" kolega, kterému jsem prozradil zadání a na co se doc. Hanitz ptal a on se ho pak ptal na to samé.

Co se týká F2 u doc. Hanitze, je to podobné jako F1, v Downloads jsou ode mě vypracované otázky, možná blbě (holt nejsem fyzik a úroveň výuky Fyziky mě na fakultě taky zrovna dvakrát neoslovila), každopádně je tam minimálně seznam všech otázek které doc. Hanitz rotuje a kde jsem našel tak i odkaz na stránky ve skriptech pro samostudium. Ale ze skript pana Jelena jsem byl dočista jelen :o), nepřišla mi zrovna srozumitelná a přehledná, dohledat se tam potřebné informace nebyl úplně triviální problém, takže snad vám to při rychlostudiu přijde vhod. Každopádně když se budete učit z toho, tak musíte napsat písemku alespoň na 7 bodů z 12-ti. Problém může být u ústní, ale když máte přes 7 bodů a alespoň 1 příklad a stačí vám za 3, tak už vás asi nevyhodí. Jo a zkouší s doc. Aubrechtem, ten je v pohodě víc, teda pokud tomu rozumíte, a občas dává "záludné" otázky typu Coulombův zákon :), nicméně pokud je bezchybně nevíte, vyrazí vás i kdybyste měli z písemky 12 z 12-ti. Taky když jeden kolega nevěděl nějakou takovouto triviálnost, tak ho to dost naštvalo a vyrazil ho. Načež když kolega řekl že se domluví s Hanitzem a přijde za dva dny, doc. Aubrecht úplně zrudnul a vyštěknul na něj: "No to teda nepřijdete, zopakujte si F1 a přijďte příští rok" :).

A úplně na závěr: psal jsem tu cosi o "neoficiální" informaci, kterou se původně kolega dozvěděl od doc. Hanitze na zkoušce, tedy že dajně někde leží ke schválení návrh na zvýšení koeficientu pro PSZ na 2,5. Tedy věřte vašim zkoušejícím, mají zjevně informace z první ruky :). Je to totiž pravda jak se později ukázalo, bomba informace, kdyby to nebylo téměř jisté, tak by o tom doc. Hanitz už tehdy nemluvil.

Nahoru Download Pokusné

Výpočetní technika 1,2


Výpočetní technika je jeden z pohodovějších předmětů na zdejším pomocném elektroústavu (alespoň vyberete-li si vhodné odborné asistenty). Na začátku si můžete vybrat z varianty B (pro ty co chtějí studovat v bakalářské etapě Informatiku asi nutnost, nehledě na to, že pro lidi, kteří byli na programování orientováni již na střední škole, to může být i zábava) a varianty A. Obecně se v obou bere Pascal, Delphi a základy C (i když od tohoto semestru - ZS 02/03 - se začíná učit JAVA, takže to co tady píšu už asi není aktuální) .Ve variantě B se všechno probírá podstatně rychleji (doc. Muller některé známější věci vůbec nepřednáší), dynamické programování (pointery) se bere už v prvním semestru od cca 5. cvičení, probírá se spousta nejrůznějších algoritmů (holt se předpokládá, že se jedná o budoucí IT inženýry), oproti variantě A se navíc dbá na optimalizaci rychlosti provedení algoritmů, berou se i další věci jako třídění (QuickSort, BubbleSort, atp.Sort i s popisem jejich časové náročnosti). Někoho to může bavit, ale pro toho, kdo se tím nehodlá živit (jako třeba já), je to zbytečné (je tu spousta jiných věcí na které je vhodné zaměřit pozornost - M1,M2,F1,TO ...).

Oproti tomu varianta A je pro "normální" lidi (i když co je to "normální", každý má svou definici "normálnosti" :o) ), tedy pro ty "ostatní", pro většinu. Opět záleží na tom koho máte na cvičení. VT1,2 A přednášejí doc. Daněček, doc. Mannová, pak pauza a doc. Jelínek (tentokrát sortováno dle srozumitelnosti přednášek). Jednoznačně nejsrozumitelnější přednášky má doc. Daněček, doc. Mannovou neznám (i když na zkoušce pronášela docela vtipné "hlášky", takže je s ní alespoň legrace), doc. Jelínek je zcela samostatná kategorie. Já měl jako přednášejícího doc. Jelínka a ač jsem toho člověka nikdy neviděl :o)) (i u zkoušky mi zapisoval 1 za dostatek bodů ze semestru ing. Kurzveil), podělím se s vámi o některé nabyté informace. Ještě k těm bodům. V ZS a LS získáváte body, ( v zimním maximálně 40, v letním 45). Když jich máte dost nemusíte dělat zkoušku (cca. 75 na 2, 81 na 1). Doc. Jelínek se v minulém semestru měsíc před zkouškovým obdobím rozhodl, že tato pravidla změní a zkouška že bude povinná pro všechny (divím se, že se nerozhodl zkoušet nás z JAVy :o) ). Naštěstí ho to za tři týdny zase přešlo (asi si uvědomil, že by musel zkoušet celé zkouškové období od rána do večera :o) ). Dále, říká se že doc. Jelínek neumí přednášky moc podat (což studenti zřejmě okamžitě pochopili a účast tomu odpovídá - osobně nemůžu sloužit, viz výše.). Poslední dobou stále častěji posílá místo sebe někoho jiného (možná ing. Kurzveila ?), asi už ho nebaví přednášet v prázdné posluchárně :o). Od ZS 02/03 má být kompletně jiná organizace studia, Výpočetky se do dotklo tak, že se už místo Packalu, Delphi atp. bude dělat JAVA. To je sice rozumné, je to přece jen multiplatformní moderní jazyk, ale slyšel jsem od některých odborných asistentů, že moc nechápou jak se to bude dělat. Já teda JAVu zatím neumím, ale dovedu si představit, že se jedná o silně objektově a dynamicky orientovaný jazyk. A doc. Jelínek údajně JAVu nikdy nedělal, takže jak jí hodlá přednášet čert ví.

Co se týká cvičení, koho vybrat na variantě B je asi jedno, cvičí tu jen pár lidí (přesto bych asi nedoporučil ing. Troníčka, není moc students-friendly). Na variantě A bych NEdoporučil ing. Holuba (ze skupiny ing. Lišky jsme si většinou odnesli ze semestru hodně přes 30 bodů, u pana Holuba abyste lidi co mají víc než 25 bodů hledali mikroskopem, taky se tam každou hodinu píšou písemky, že ho to baví opravovat :o) ). Dále doc. Furychovou (taky dává málo bodů, má hodně skupin a tak vůbec). Jednoznačně doporučuju ing. Tomáše Lišku, to je pohodář největšího kalibru. Taky nedává body zadarmo, požaduje výkon, ale zbytečně (no vlastně vůbec) nebuzeruje. A ty jeho "hlody", to se nedá napsat, to musíte slyšet. Mohu soudit z vlastní zkušenosti, v ZS mi ho FELbrain vylosoval (takové neuvěřitelné štěstí), v LS jsem si ho vybral sám, no a mám za 1 (no já si ho vlastně vybral i v ZS, ale kupodivu mi ho i vylosovali do skupiny). A mimochodem, 1 nebo 2 měli asi všichni, kteří si ode mne nechali poradit a dali si ho v ZS i LS taky. Jde mu hlavně o to, abysme pochopili princip programování, co je to funkce a procedura, jak se používají, chápat princip algoritmizace, rekurzi, umět třeba naprogramovat pomocí funkcí soustavu hradel OR a AND nebo program, který načte z externího souboru řádky, prohodí znaky a uloží do druhého souboru. Triviální, žádné zběsilé algoritmizování typu dynamického objektového n-árního stromu. I když ono to vlastně taky ani není moc těžké, ale chce to tomu přece jen věnovat trochu času a promyslet to, není to úplně triviální problém (běžná záležitost ve variantě B). Ve druhém semestru pak chce pochopit dynamické ukazatele, třeba pomocí pointerů (kdyby snad ... pointer = ukazatel) udělat jednoduchý seznam, a přidávat prvky na jeho začátek. V objektech požaduje vědět co je to třída, zapouzdřování, dědičnost, events, atp. Mimochodem všechno na cv. chápatelně vysvětlí a pořád se ptá jestli to všichni chápou, má radost když se někdo ptá :o). Pohoda, dostal jsem 84 body (ten jeden bodík jsem ztratil ani nevím kde, ale hádejte se :o) ). Ostatní lidi neznám, ale obecně tady na výpočetce platí nebrat zasloužilé činitele s hromadou skupin, radši nějaké doktorandy ještě příliš nezatížené učením (i když i tady platí být velmi obezřetný - viz. ing. Holub).

Ještě odbočka ke známkám, když dostanete z VT za 1, můžete si dovolit mít z jednoho odborného předmětu za 3 (třeba z Teorie El.mg. pole, to je docela šíený předmět). Ono to obecně souvisí s pravidly pro PSZ. Vsuvka pro neznalé, pro První Soubornou Zkoušku, to je taková veselá věc z M1,2,3,4+F1,2+VT1,2+TO1,2+TP+EM+ÚPS, kde "prokazujete připravenost studovat v bakalářské etapě". Tato funny akce se koná po složení všech zkoušek Základní etapy, pro někoho to bývá i FEL akce poslední ... Ty zkratky si někde najděte. Ve zkratce je to většina předmětů (těch nejtěžších) Základní etapy :o). Všechny tyto informace se nechají zjistit někde na homepage fakulty (viz. výše), nemá smysl to sem nějak podrobně psát (i když se o PSZ taky možná časem zmíním podrobněji).

Nahoru Download Pokusné

Úvod do algebry


Co napsat o Úvodu do algebry ... Pro některé kolegy je to druhý nejtěžší předmět prvního semestru. No nevím. Já si dal předtermín a měl jsem v pohodě za tři, když mi chyběly tři body na dvojku. Měl jsem ze všech otázek plný počet bodů kromě jednoho příkladu na lineární zobrazení, z toho jsem měl nulu (no prostě jsem se to nestihnul naučit ..., statisticky vzato se zobrazení zas tak často u zkoušky nevyskytovalo). Ústní zkoušku jsem odmítl, ač mi jí doc. Olšák vnucoval, přece jen se nedomnívám že bych s ním byl schopen nějak smysluplně diskutovat, a nakonec bysme určitě stejně došli na lin. zobrazení a letěl bych s trojkou :o), škoda času.

Chce to někoho dobrého na cvičení, doc. Olšák pravidelně nestíhá poslední kapitolu důkladně odpřednášet (já měl ing. Pospíšila, nevím zda doporučit či ne, ostatní neznám, kdysi to cvičila RNDr. Něničková, ta byla výborná, stihla probrat úplně všechno co bylo potřeba ke zkoušce, ale teď snad zachraňuje studenty na M3, M4). Jinak ani pořádně nevím kdo ÚA přednáší, určitě doc. Krajník (stíhá i počítat příklady ale jeho přednášky jsou jako zrychlený film, jednou nám suploval za doc. Olšáka a bylo to hrůzné) a doc. Olšák (jede přece jen pomaleji, ale téměř nedělá příklady, 90 minut suchých definic je naprosto bombastická věc, a když máte na cv. někoho s horší organizací cvičení, s kterým těch příkladů taky moc neuděláte, máte se u zkoušky na co těšit).

Taky Algebru přednáší doc. Sobotíková, o té taky moc nevím. Snad jen tolik, na svojí stránce katedry má informace o zkoušce. Třeba o předtermínu, na ten se musíte zapsat posláním mailu doc. Sobotíkové, a až ona rozhodne, jestli na něj máte právo. Na předtermín u doc. Sobotíkové můžou totiž jenom lidé, kteří mají ze semestru alespoň 8 bodů z testu. Výjimečně v případě malého zájmu i lidé se sedmi body. Ostatní lůzy zřejmě nemají právo na nic. Napadá mě, že jsem se vlastně s doc. Sobotíkovou setkal na Matematické logice, připadalo mi že ty písemky hodnotí dost tvrdě (viz. sekce Matematická logika)

Nahoru Download Pokusné

Technická dokumentace


Technická dokumentace je jeden z nejotravnějších předmětů prvního či druhého semestru (záleží kam vás nalosují do paralelky, asi kvůli malé kapacitě je to půlený předmět). Organizace je taková, že musíte vést sešit, udělat tři náčrtky, dva klasické rysy tužkou, jeden na Autocadu, nakreslit jedno schéma tištěného spoje a mít z každého ze dvou testů alespoň 6 bodů z 10. Hlavně ty rysy jsou NESKUTEČNÁ otrava. Na to, abyste v pohodě napsali ty testy úplně stačí naučit se celou knížku :o). Fakt, může tam být úplně cokoliv. Chápu, že student technické univerzity by měl znát princip tvorby technické dokumentace (v době Autocadu je klasické kreslení už trochu přežitek, ale budiž), ale znát zpaměti rozměry formátů výkresů, značky svarů, kreslit zpaměti ozubená soukolí, znát přednostní hodnoty střední aritmetické úchylky profilu atp., když tohle všechno většina z nás po zkoušce okamžitě zapomene a v případě potřeby je otázka okamžiku si to někde najít, to je snad trochu přehnané.

Tento bezva předmět přednášejí doc. Třeštík a doc. Novák. Doc. Třeštík vede celý předmět a pokud můžete, tak se jeho paralelce vyhněte. Slušně řečeno působí tak, jako by nás studenty neměl příliš rád. Na přednášky doc. Třeštíka má smysl chodit jenom tehdy, když chcete vědět na čem vyhazuje (třeba osy, neuděláte mu osu a serve z vás kůži). Jinak jede podle knížky. A když už jsme u toho, "skripta" na tento předmět, neboli sice vzájemně propojené stránky, ale bez výrazné faktické propojenosti, se jmenují Manuál Technické dokumentace. Ty úvozovky proto, že tato kniha je ve formátu cca. A5, je tudíž menší a podstatně tlustší než běžná skripta. Taky je dost drahá. "Kolektiv autorů", tedy doc. Třeštík :o), si vydává každý rok novou revizi tohoto "Manuálu" a doporučuje nebo spíš přikazuje studentům kupovat tu nejnovější a nejdražší. Lidi, kašlete na něj, změn je minimum a některé partie, třeba šrouby, jsou v každém novém vydání stejné, tedy neustále špatně. Doc. Třeštík vždy upraví nějakou jednu, zcela nepodstatnou, větu, a tím se samozřejmě změní podstata celé vědy :o). Ale zpátky k přednáškám. To doc. Novák přednáší dobře, vzhledem k tomu, že se na "Manuálu technické dokumentace" nepodílel, přednáší většinou podle vlastních slideů/slajdů/jakkdochce a prokládá přednášky humornými vložkami (no minimálně na Manuálu není napsán, jedině že by se schovával někde v tom "a kol." :o). Já si ho napsal i na cvičení a je to férový člověk, je schopen vám náčrtek několikrát vrátit, ale pak vám dá za 1 a máte jistotu že jste se to naučili kreslit co nejjednodušeji a 100% správně (vždyť sedí v několika Evropských standardizačních komisích). Jednou jsem nestíhal a dodělával náčrt na Autocad ve svém volném čase (fuj!), pořád jsem za ním chodil že už to mám a co na to říká a on pořád: "Ale pane kolego, to nemůžete takhle, to musí být okótováno na vnějším průměru ...... tohle musíte kótovat v jiném pohledu ....... a nad tímhle bych se taky ještě zamyslel ...". No strávil jsem tam 2,5 hodiny :o), ale pak mi z náčrtku dal za 1.

Teď něco málo k Autocadu. Kolega měl na Autocad doc. Třeštíka, ten všechno odříkal na první hodině a pak na dotazy odpovídal pouze: "Ale pane kolego, čím posloucháte, to jsme si přece říkali na první hodině". Taky přístup :o). Taky dělali nějaký celkem těžký testovací výkres, najednou k němu doc. Třeštík přišel a říká: "Ale pane kolego, no co to je tohleto, tak se to přece vůbec nedělá, předělejte to" a šel od něj pryč. Kolega usoudil že to je vše a ať si koneckonců říká co chce a pokračoval v práci. Po čase, když už byl výkres téměř hotov, se ovšem u něj doc. Třeštík objevil znovu, ukázal na původní místo a spustil: "Ale pane kolego ... přece jsem vám řekl že to máte blbě, to se musí udělat takhle" a začal dávat zpět až se vrátil zase téměř na začátek !!! No kolega na něj jenom nevěřícně zíral :o). "To musíte takhle", ukázal mu co myslel a odešel. Kolega se po čase probral z nevěřícího úžasu a mohl začít znova :o). Malá rada, jestli o Autocadu nic nevíte a chcete se ho na FELu naučit, napište si ing. Novou. Ta vždycky kousek srozumitelně odpřednáší, pak zadá něco udělat na zkoušku, kdo nechápe tomu poradí. Já u ní dostal 1-, ač jsem z CADu předtím nic neuměl. Ale pozor !!! Rozhodně to není zadarmo, požaduje sakra výkon, chce to si dělat poznámky už když to vykládá, v okamžiku kdy začnete dělat v CADu zápočtový výkres už s vámi odmítá komunikovat (nebo vám nakonec poradí, ale seřve vás při tom). Holt něco za něco. Jinak jeden kolega chodil na cv. k ing. Havlíčkovi (snad doktorand, nebo neučí moc dlouho) a povídal že je naprosto v pohodě.

Teď něco důležitého ke zkoušce. Platí to co o kontrolních testech (může tam být z Manuálu cokoliv - hodil jsem sem asi osm nejobvyklejších zadání která mám v mailu, bohužel mi přišla až poté co jsem dostal za 2, mohl jsem ušetřit energii a čas). Zkouška se skládá z osmi příkladů, přičemž nesmíte psát žádnou otázku moc podrobně, nedá se to za 50 minut stihnout !! Hlavní mít u každé otázky nějaká písmenka :o), stejně to moc nečtou. Když máte dost bodů, dostanete rovnou známku, jinak vás doc. Novák (doc. Třeštík asi taky) posadí do rýsovny a nechá vás nějakou otázku doplnit (hlavně je vysazený na šrouby, to je vás schopný dusit dokud nemáte šroub pořádně). Když už se zmiňuju o šroubech, v Manuálu jsou blbě a ještě neúplně, nejsou tam výběhy (ty by tam podle mě být ani nemusely, ale oba je vyžadují). Zajímávé, že i když doc. Novák to říká na přednáškách už dobře tři roky, v každé nové revizi Manuálu je to úplně stejně (tedy vzhledem k úspěchu u zkoušky blbě :o) ). Opět jedna FELanomálie. A že jich tu je. I když mě tak napadá, jestli tu není anomálie spíš to, když jde něco normálně :o).

Jinak doc. Třeštík má několik "záludných" zkouškových otázek, třeba čím je definován obraz monitoru (správné je jedině levým horním a pravým dolním rohem :o) ), nebo čím je definována schematická značka transformátoru (spravně je jedině začátkem a koncem vinutí, u začátku musí být tečka). Podle mě jsou to věci, na které se nechá odpovědět 1000+1 způsobem, ale když to chcete upřesnit odpovídá jenom: "No čím je definován ...", "Ptal jsem se čím je definován ...". Silně plodná debata :o). Ještě jeden poznatek ze zkoušky. Když jsem dělal zkoušku u doc. Nováka, tak doc. Třěštík (písemka se píše společně) rotoval kolem učebny a buzeroval všechno co se hýbalo :o). Třeba pořád popocházel (naštestí hlavně u svojí paralelky, to asi aby věděli na co se u ústní těšit ...) a každému říkal: "No co to je, pane kolego, tohle přece není šroub, to je kolík v díře". Nechápu proč to dělá, ničeho pozitivního tím nedosáhne a ani se v tom nedá soustředit.

Nahoru Download Pokusné

Úvod do elektrotechniky


Úvod do elektrotechniky je triviální záležitost (ač to někomu podle přednášek nemusí připadat), nebojte se toho. Na cvičeních se dělají dvě jednoduchá praktická zapojení (multivibrátoru a děliče, asi aby se i gymnazisti naučili pájet) a nějaká trojfázová zapojení vypínačů nebo tak něco (taky dvě), zapojení jsou to jednoduchá. Píše se jeden jednoduchý test na Vyhlášku 50, vzadu ve skriptech je předloha, test vypadá principielně úplně stejně (samozřejmě jsou tam jiné otázky a možná je jich trochu víc). Co se naučit se dozvíte v nejhorším případě na přednášce :o), tipoval bych to tak na 20-30% skript. Třeba doc. Cipra toto vždy průběžně říká a na poslední hodině ještě zopakuje. Doc. Kůla asi také, ale osobně nevím, viděl jsem ho dvakrát, jednou na testu a pak když říkal výsledky :o), potřebné informace jsem měl z jiných zdrojů.

Na přednášky nemá moc smysl chodit, všechno je ve skriptech, jenom si zjistěte od někoho kdo tam chodí těch důležitých 20% informací. Nechá se se to i tak dát napoprvé. Já si skripta opatrně pročítal cca. tři dny před testem a dal jsem to napoprvé. Mám na to takovou teorii. Řekl bych, že rozsah přednášek je takový crazy proto, že když se někdo rozhodne zapojit do obvodu vysokého napětí a bude třeba chmatat na živé části el. zařízení, mají krytá záda: "Chachá, lemplové, my jsme vám to všechno odpřednášeli" :o). Taky každý podepisuje, že se cítí být podle §4 "Vyhlášky 50" pracovníkem "poučeným" (bez ohledu na to, co skutečně umí). Je to opravdu spíš taková formalita. Mimochodem, doc. Cipra vždy říká na přednášce: "Po složení zkoušky budete mít stejná oprávnění pro práci na el. zařízeních jako pracovník bez el.tech. znalostí (tedy žádná :o) ), ale budete to stoprocentně vědět."

Jinak přednášejí doc. Cipra a doc. Kůla, koho si napsat je úplně jedno, zadání testů mají spoustu a jaké dostanete je čistě otázka náhody. Přesto, můžete-li si vybrat, berte doc. Cipru (snad jsem ho vyskloňoval správně :o) ), prokládá přednášky humornými vložkami. Přednášky doc. Kůly jsou takové, no, takové suché. Koho na cvičení je taky úplně jedno. I když, celkem pohoda je u ing. Jirků, naopak ing. Kočárník není příliš students-friendly. Taky ing. Šváb je údajně v pohodě.

Nahoru Download Pokusné

Ekonomika


Ekonomika, další celkem jednoduchý předmět. Ogranizace je taková, že zápočet se nedává zadarmo, člověk musí získat minimální počet bodů, aktuálně je to 18 (cvičení jsou sice teoreticky "nepovinná", ale kdo tam nechodí nemá body, kdo nemá body nemá zápočet :o), poněkud cynické). Opět platí to co všude, úroveň cvičení je velice rozdílná. Obvykle se píše několik tzv. miniTESTů za cca 2 body každý (na cca. 3 minuty) a dva tzv. MAXItesty za maximálně 15 bodů (ty jsou na nějakých 25 minut, obsahují každý 5 teoretických otázek a jeden příklad). K minitestům se nepovoluje literatura, na maxitesty si můžete přinést literaturu jakou chcete. Vypadá to triviálně, ale ty otázky jsou voleny tak, že když se na to alespoň trochu nepodíváte můžete se divit. Kdo to nikdy neviděl nemá šanci to v literatuře za 25 minut najít. Každá otázka má pouze jednu správnou odpověď a přitom většinou vypadají správně minimálně dvě. Ty příklady bývají úplně divné (přece jen ekonomové myslí zase trochu "jinak"). Dovolil bych si ale malou radu, když narazíte na příklad, který nechápete, použijte známou ekonomickou fintu (dovolil bych si citovat ing. Fau): "Když nevíte co s tím, tak to zderivujte :o)". Totéž platí pro zkoušku (nějaké otázky a 2 příklady), povolena je jakákoliv literatura, ústní je nepovinná, drtivá většina lidí ji ani nedělá, buďto máte dost bodů a berete známku nebo letíte. A na dvojku to dá snad každý, na zkoušku je nějakých 90 minut, za tu dobu musíte vyplnit křížovku o 20-ti otázkách a vyřešit dva příklady. Ale opět malá rada, napřed dělejte otázky, které jsou jasně popsány ve skriptech (slovníku), 10-11 jich takhle v pohodě najdete. Pak udělejte příklady, ty jsou celkem trapný, a nakonec natipujte ty poslední otázky. Ale možná se to při písemce stihnete i naučit :o). Ač nám na cvičeních tvrdili, že téměř každý tam bude mít jako příklady magický 4-úhelník nebo komparativní výhody, nevěřil bych tomu, já třeba měl nějakou elasticitu P=něco+něco*Q, kde jsem chvíli nechápal co s tím, pak jsem ale použil známou "Fauovu větu o derivování" a 8 z 10-ti bylo doma :o), a nějaké pohyby S a D křivky při změnách poptávky a nabídky dokonalých komplementů. To jsem úplně neuvěřitelně od boku natipoval na 6 z 10-ti. Vzhledem k tomu, že moje jediná příprava na zkoušku bylo přečtení výpočtu mag. 4-úhelníku a komparativních výhod (ztratil jsem tím cca 20 minut, a stejně mi to bylo na prd :o) a přesto jsem měl v pohodě za 2, nezbývá než dodat: Hlavně se to proboha neučte :o), je to jenom ztráta času. Vyskytnul se na zkoušce i nějaký ekonom, který to měl za 30 minut hotové, ale nějak nechápu co dělá na FELu, se bude možná ještě divit...

Přednáší pouze doc. Fialová, takže si moc nevyberete :o). Její přednášky jsou považovány za zdařilejší, ale koho ekonomika nezajímá ať tam neleze, zkoušku dá i tak bez nejmenších problémů. Problém je spíš dostat zápočet, ale taky jenom někde. Na cvičení býval dobrý ing. Fau, docela to uměl podat srozumitelně a dával dost úkolů na kterých se nechaly nahnat body (přece jen maxitesty jsou dost zrádné, obvykle mají studenti tak půlku). Bohužel už tu asi neučí. Aktuálně doporučuju ing. Dejana Kostiče, to je borec zcela bezkonkurenční, jako třeba ing. Liška z Katedry počítačů. Se všemi studenty si v pohodě tyká, úkol sice zadal jenom jeden, ale to vůbec nevadí, úspěšnost získání zápočtu v jeho dvou skupinách byla značná. Nerad bych to tady nějak více rozepisoval, ale je to u něj pohoda, zápočet snadno a rychle. Skoro bych se nebál psát o 100% úspěšnosti těch, co vážně chodili. Taky mu vždy při maxi i mini testech jdou špatně hodinky, dokážou se za dobu testu zpozdit i o několik minut :o). Na druhou stranu nedoporučuju ing. Vítka, CSc., chodí pozdě, pak klidně přetahuje 15 i více minut přes přestávku. Úkoly zadal jenom dva, na první nám dal jenom jedno zadání (to se někde zabrzdilo a k většině lidí vůbec nedošlo) a druhý úkol zadal na konci hodiny (no spíš přestávky), kdy už jsem byl dávno na Obvodech. Bohužel, i když chodí pozdě těsně stíhá "akademickou čtvrthodinku", která jak všichni vědí trvá zde na FELu 20 minut :o). Stejně je to ale předmět s dotací 2+1 (vsuvka pro neznalé - 2 hodiny přednášky a 1 hodina cv. týdně), takže se pořád píšou nějaké xxxxtesty a člověk tam musí :o(. Je to takový flegmatik, je mu srdečně jedno, jestli ten zápich dostanete nebo ne. Taky mezi studenty není moc oblíben ing. Jandera, nevím, neznám (nebyl jsem takový cvok, abych to zkoušel :o).

Nahoru Download Pokusné

Cizí jazyky


Tak tady to bude krátké, zatím mám zkušenosti pouze z Angličtiny. Od dalšího semestru sem hodím poznatky z N0. Teď jsem dal zkoušku z A2 za 2 (bez jakékoliv přípravy), takže zkouška je jednoduchá. Nemá smysl dělat zkoušku z A1, je podstatně těžší než z A2 (vsuvka pro neznalé, můžete dát A1 za 4 kredity a pak A2 za 2 kredity, nebo rovnou A2 za 6 kreditů). Lepší dát rovnou dvojku. Můžete se samozřejmě připravovat i mimo kurzy poskytováné katedrou, ale zkoušku musíte složit tady a je potom těžší. Je tu jedna zvláštnost, když si napíšete v ZS jazyk, nenechají vás po jeho skončení dělat zkoušku, musíte pak absolvovat i LS. Jinak si můžete dělat zkoušku kdy chcete (po domluvě klidně i v průběhu semestru). Jeden kolega si Angličtinu vůbec nezapisoval a dal zkoušku z A2 bez přípravy za 3 (u Nedoby, to byl pohodář, pouštěl studentům Simpsonovy v angličtině, měl jenom jedno zadání písemek, bohužel už se vrátil zpátky do Anglie). Co se týká lidí, dobrá je mgr. Procházková, má sice velké nároky, ale to co potřebujete do zápočtových testů (které jsou mimochodem o dost těžší než zkouška) vždy hodinu před testem zopakuje. Chcete-li se zlepšit v mluvené angličtině, doporučuju Roba Hillhouse, to je taky pohodář. Sice jsem někdy nechápal, proč se po jeho hlodech všichni válí smíchy (jo, holt nedostatečná slovní zásoba), ale to je jedno. Už jenom když napsal svojí emailovou adresu RobertWilliamHillhouse@Hotmail.com .... Kolega měl mgr. Němcovou a říkal že to byla hrůza, takže tu asi ne. Ostatní neznám.

No ještě něco málo k N0. Tak tedy tu jsem po dvou týdnech stornoval a radši se soustředil na důležitější věci (TO2, TP, F2, M3). Vzhledem k dvěma dvojkám to byl zjevně rozumný nápad. Na závěr možná jenom poznatek, když se při rozřazovacích testech pracovnice katedry ptaly, kdo chce dělat testy z Ruštiny, všichni studenti se rozesmáli, načež je tam jedna paní usadila: "No moc se nesmějte, stejně si jí nakonec všichni dáte". A možná měla pravdu, protože třeba já si jí dal. Přeci jen vzhledem k úrovni výuky jazyků na fakultě zapomeňte na to, že byste se tady naučili jazyk na špičkové úrovni, na to si pak stejně budete muset zaplatit profesionální jazykové kurzy. A proč si přidělávat starosti třeba s němčinou...

Nahoru Download Pokusné

Humanitní předměty


Sem patří Filozofie, Historie, Historie vědy a techniky, Psychologie, Životní prostředí. K tomu jen tolik, prváci si zapisují humanitní předměty při hromadném zápisu na připravené papíry (v době informačních technologií velmi originální nápad :o) ). Dejte si pozor na to, že ač se někam napíšete a předpokládáte, že tím je vše vyřízeno, není tomu tak :o). Obzvláště u paní Šneberkové (jestli jsem jméno zkomolil omlouvám se) ve čtvrté paralelce, u které si ještě musíte nechat zápis na studijním oddělení potvrdit. Já tam přišel koncem září kvůli něčemu úplně jinému a ještě mi málem vynadala, že prý nemám uzavřený zápis. Přitom nám všem dali při zápisu razítko zapsán dne xx.yy.zzzz, což obvykle znamená že vám potvrdili zápis a že už si nemůžete zapisovat předměty. Po chvíli bádání mi dále sdělila, že výběr humanitního předmětu jsem si taky měl na studijním nechat potvrdit a že na Historii už mám obsazeno !!! No koukal jsem na ní jak puk. "Tak já vám napíšu Filozofii, tam máte ještě volno", klik, klik a bylo to ... Marné byly moje protesty, že když jsem si tu Historii nepřišel změnit, tak se snad nechalo předpokládat že jsem s ní spokojen, a měla mne tam nechat zapsaného .... Proč potom to čarování s předpotopními papíry fakt nechápu, nehledě na to, že to zapisování se provádělo v rohu vedle stud. oddělení a lidi, kteří si snad mysleli že jim někdo ta místa ukradne mě málem ušlapali :o).

Tohle všechno třeba u paní Jirsové v první paralelce funguje, bratranec dostal na zápisu razítko do indexu, napsal se na papír a paní Jirsovou viděl až při zápisu do semestru 2. Ani nechci domyslet co by se stalo, kdybych tam čirou náhodou nepřišel kvůli nějakým potvrzením, už bych asi nebyl studentem... Bohužel, studijní referentku si nevyberete, tu vám vylosují zároveň s vaší studijní skupinou. Napadá mě spousta slov, ale použitelné je jenom "CHAOS". Kdyby tyhle pravidla řekli alepoň při zápisu, neřeknu ani slovo, ale tam byly zase úplně jiné dámy ze stud.od. a ty nic takového neříkaly (akorát tam vyšilovaly jak si správně zapsat předměty do indexu, jako by to nebylo jedno :o) ). FELanomálie jak vyšitá.

Tak to byla malá odbočka, tu jsem si nemohl odpustit. Nyní k vlastním předmětům. Všechny jsou spíš taková formalita. Asi bych nedoporučil Historii vědy a techniky (ač ten název může někomu znít honosně). Píše se tu písemka (drsná), když z ní máte dost bodů dostanete rovnou známku, jinak má ještě PhDr. Efmertová, CSc. zvídavé otázky. Ta písemka se ovšem píše v posluchárně (je jenom jeden termín), která SILNĚ nestačí kapacitně, sedí tam "hlava na hlavě". Opisovat se proto nechá naprosto v pohodě, sedíte-li někde vzadu, horší je to s tím, z čeho opisovat :o). Skripta neexistují, přednáška má dotaci 4+0 (4 hodiny nudy týdně !!! - sice za 4 kredity, ale stejně), takže to chce vyhmátnout někoho kdo poctivě zapisuje přednášky (nebo inteligentního souseda) a předem je okopírovat. Možná někde existuje jedna verze v elektronické podobě, ale fakt nevím.

Dále Historie, ta je v pohodě, přece jen se bere pouze dvacáté století a PhDr. Josefovičová přednášku umí podat dost záživně. Oproti Hist. vědy a tech., kde se začíná někde v pravěku, je přece jen Druhá svétová válka zábavnější. Koho zajímá, jaké nástroje používal támhle někde čert ví kde kdejaký neandrtálec :o). Zkouška vypadá tak, že se píše slohová práce (asi nějaká úvaha). Jsou zadána čtyři témata, ale jsou tak obecná, že můžete psát úplně o čemkoliv (namátkou třeba "Co pozitivního vás zaujalo v naší historii a co negativního", nebo tak něco, ostatní zadání jsou podobná). Když tam napíšete něco z toho co bylo na přednášce a sem tam dloubnete nějaké datum, nedá se to nedat. Na ústní si o zvoleném tématu podebatujete s PhDr. Josefovičovou (i když jste to nenapsali moc dobře, snaží se zabrousit na téma, kde se chytáte).

Ještě bych se zmínil o Filozofii (o ostatních předmětech nic nevím). Z toho, že mi paní Šneberková proti mé vůli napsala místo Historie Filozofii, jsem byl skutečně neskutečně (to je obrat :o) ) nadšen. Přece jen Filosofii jsem nesnášel už na střední škole, co je mi třeba po nějakém panu Descartesovi (snad je to správně), jeho "Kopyto :o) Ergo Sum" je to jediné co si ze střední pamatuju, ale co z toho. Naštěstí zkouška probíhá tak, že tam přijdete, RNDr. Zamarovský se vás zeptá co umíte, něco odříkáte, pak namátkou zabrousí ještě někam jinam a jdete s 1. Bohužel, jako na potvoru zrovna když jsem měl zkoušku já, si zlámal nohu a zkoušel někdo jiný. Byla písemka (docela ošklivá), s asi 6 otázkami, ústní ani nebyla, nějaký zázrakem jsem dostal za 3. Nejlepší je prostě Historie.

Nahoru Download Pokusné

Matematická logika


Matematická logika .... To je taky docela jednoduchý předmět. Zápočet se dává různě, obvykle asi za docházku, ale třeba mgr. Pospíšil a RNDr. Nentvich vyžadují tzv. tutoriály. Ty vypadají tak, že dostanete zadání, definovat nějaké teoretické věci a předvést příklad, toto vypracovat písemně a další hodinu ukázat u tabule. Jinak se můžete se zápočtem rozloučit.

Tento předmět přednášejí doc. Demlová, RNDr. Nentvich, RNDr. Kalousová, RNDr. Tišer. Určitě doporučuju doc. Demlovou, napsala skripta, přednáší podle nich a nic než to, co se odpřednášelo, u zkoušky nebude. Já měl u zkoušky na první pokus RNDr. Sobotíkovou (cca.1,25 bodu) a na druhý přímo doc. Demlovou a byla naprosto v pohodě (dal jsem to bez ústní za 3). Kdybych nedělal stupidní početní chyby, mohl jsem mít v pohodě za 2. No třeba jsem udělal chybu, že jsem u určování konsekventu neznegoval alfa, naštestí jsem ale napsal na začátek teoretický postup a dostal jsem za to 0,45b. (maximum je jeden). Kolega zkoušený předtím u RNDr. Sobotíkové za to samé dostal 0 nebo 0,25.

RNDr. Nentvichovi se vyhněte velkým obloukem (vemte to třeba přes Aljašku :o) ), ať se to týká jakéhokoliv předmětu. Poznáte ho snadno, má vousy až někam k pasu (přitom nepřednáší moc dlouho). Věřím tomu že matematiku ovládá dokonale, ale jaksi to neumí srozumitelně podat i svému okolí (když se kouknete do jeho paralelky, je tam téměř liduprázdno, obzvláště kombinace přednáška/cvičení = RNDr.Nentvich/RNDr.Havrda je velice oblíbená). Kdyby to snad někdo nepochopil :o), zdůrazňuju ještě jednou - RNDr. Havrdu taky na nic nebrat, je to takový nepříjemný postarší pán, se kterým se nedá moc mluvit (bohužel někde si vás u zkoušky najde ... třeba ÚA, ML). Nevím jak teď, ale býval to náruživý "potapěč". Ona i kombinace RNDr.Nentvich/RNDr.Nentvich je celkem prodejní bomba :o).

RNDr. Kalousovou neznám, ale lidé co k ní chodili shodně říkají, že by si jí už nikdy nedali. Nevím teď přesně proč, ale to je asi jedno. Ohledně RNDr. Tišera, toho taky nedoporučuju (z doslechu, osobně ho neznám). Na přednáškách prý mnohdy bere věci, které u zk. vůbec nejsou, a u zk. jsou naopak věci, co nikdy nedělal na přednášce. Taky se říká, že jeho písemky jsou velice nevyvážené, někdy se nechají udělat úplně v pohodě a jindy vám nepomůže ani svěcená voda ... K tomu ještě tolik, jeden kolega měl z většiny předmětů za 2 (třeba M1,2;F2; z TO2B měl dokonce za 1), a Logiku u RNDr. Tišera na tři pokusy nedal. Napsal se k doc. Demlové a dal Logiku na poprvé za 2. Udělejte si obrázek sami. Taky bych řekl, že je to ten samý Tišer, co s kolegou Hamhalterem spáchal skripta na Matematiku (namátkou M2 a M3). Asi budete souhlasit, že třeba pro zkoušku z M3 u doc. Průchy jsou tato skripta vhodná spíše jako tapeta na stěnu nebo palivo :o). No a ještě perlička na závěr, RNDr. Tišer údajně zkouší s "killerem" Bártíkem... Myslím že není co dodat.

Ještě mě napadla jedna věc ohledně skript na tento předmět, konkrétně revize 1999. Bacha na ně, jsou docela zabugovaná. Jeden přiklad za všechny, legendární "Tvrzení 6.1.5" (určování konsekventu množiny formulí). S tímto Tvrzením jsem strávil několik docela horkých okamžiků. Po několika pokusech jsem konečně pochopil o co tam jde a nadšeně jsem se vrhnul na cvičení 10.3.5 (v podstatě znegujete fí, převedete do CNF a přidáte do S, tvrdě rozjedete rezoluční metodu a když je takto obohacená S nesplnitelná, je fí konsekventem S pro všechna fí). Jaké však bylo moje překvapení, když výsledek ve skriptech podle této poučky nevyšel ... Podrobil jsem Tvrzení 6.1.5 dalšímu důkladnému bádání a nakonec po konzultacích s kolegy došel k názoru, že v tom cvičení je chyba (a taky že jo). Bohužel není zdaleka jediná.

Nahoru Download Pokusné

Materiály pro elektrotechniku


Materiály jsou docela nepříjemný předmět. Cvičení jsou dost o ničem, dost se tam počítají příklady spíš takové chemické (které ani ke zkoušce nepotřebujete), musíte absolvovat čtyři praktické úlohy, jednu na pružnost v tahu a tři chemické. Závěrem se píše kontrolní PC test, body z něj si nesete ke zkoušce, získání zápočtu je ale podmíněno pouze absolvováním praktických úloh a odevzdáním protokolů, dostanete z nich opět nějaké body (taky je sem časem hodím). Ovšem doc. Lipták na ty body stejně nekouká, můžete jich mít kolik chcete, když mu připadá že u zkoušky plácáte nesmysly, klidně vás vyhodí.

Jinak zkouška u doc. Liptáka probíhá tak, že napřed se píše písemka (tři příklady, všechny se dělaly na přednášce), která stejně nemá velkou váhu, a potom ústní zkouška. Tam si z takové krabice vyberete tři otázky (z cca. 50-ti, ale průběžně ubývají, před nějakými třemi roky jich bylo na 80), jednu máte právo vyhodit a na dvě z nich odpovídáte. Máte cca. 15 minut na přípravu, pak stejnou dobu na přednes - no dočista jako maturita :o). Hlavní je tomu rozumět, mě třeba vyhodil už po třech minutách s trojkou s tím, že kdybych měl víc bodů z písemky, dal mi za 2 (holt 4 body ze 30 nebyla žádná sláva :o) ). Možná to bylo i tím, že jsem byl poslední. K tomu poznámka, tohle platí i třeba u doc. Hanitze (F1,2). Když máte dost bodů a jdete na ústní někde ke konci, nemá už moc síly se ptát a často vám zkoušku dá. Doc. Sedláčka neznám, ale obecně je doc. Lipták oblíbenější.

Ještě něco k lidem, co neměli takové štěstí a musí z nějakého důvodu opakovat. Napište si ing. Márovou, nemusíte na cvičení vůbec chodit, stačí přinést na konci protokoly z minula a napsat test. Co poradit ostatním ale nevím, jeden kolega tvrdil, že cvičení byla nic moc, podle jiného je ing. Márová naprosto v pohodě. Každopádně její cvičení je jedna velká slide-show/slajd-šou/jakkdo-chce, dočista jako u doc. Hanitze (sekce Fyzika - doporučuju pročíst). Taky je jí někdy hůře rozumět, je to zřejmě naturalizovaná cizinka.

Nahoru Download Pokusné

Teorie obvodů 1,2


Vzhledem k tomu, že můžu aktuálně srovnávat Obvody třeba s Polem, musím poopravit svůj původní názor že "Teorie obvodů je taky docela neoblíbená". Tedy vězte, že TO2 je VELICE NEOBLÍBENÁ, ať už rozsahem nebo spíše většinou lidí, kteří předmět zkouší. Řekl bych že je to s přehledem jeden z nejtěžších předmětů, a to nikoliv třetího semestru ale celé základní etapy. TO2 má dotaci 4+2 !!, tedy dvakrát týdně 90 minut přednášek, celkem síla (na cv. se samozřejmě nestíhá). Přednášejí doc. Boreš, doc. Čmejla (ani jednoho neznám), doc. Havlíček a doc. Zemánek. Taky doc. Laipert, ten se asi střídá s Borešem nebo Čmejlou. Taky s Havlíčkem častečně přednášejí ing. Pokorný (TO2A) a ing. Máša (TO2A pro englishmany). Obzvláště přednášky ing. Pokorného mohou být vynikající, nechá-li se soudit podle jeho cvičení. Ohledně cvičení bych podotkl toto. V TO1 je zápočet podmíněn úspěchem ve dvou semestrálních testech (test od slova testovat znalosti, nejde o žádnou hru 5 ze 40, ale o dva příklady bez vyznačených odpovědí :o) ). Ty vytváří váš cvičící a jejich průchodnost je velmi, zdůrazňuju VELMI rozdílná. V tomto předmětu se opravdu vyplatí zjistit si informace, než se někam napíšete.

Na cvičení bych doporučil určitě ing. Antošovou, dokáže podat informace lidsky, srozumitelně. Její písemky taky nejsou příliš obtížné (měl jsem z první 6,5 bodu a z druhé 8/8). Přesto se dobře polovina lidí rozhodla alespoň jeden test opakovat. Nechápu to, vždyť to jsou úplné základy, co lehčího by tam ještě chtěli ... U Thevenina ani nezadala kombinaci U a I zdroje, byl tam jenom napěťový, výpočet výstupního napětí na dvojnásobném R//C článku s harmonickým buzením (přes fázory) sice bylo trochu výpočtově náročnější, ale mohla tam dát podstatně těžší věci. A to zapojení, ze kterého se měl nakreslit orientační fázorový diagram ... To byl tzv. 11-ti minutový příklad, tedy příklad, kterému se průmyslovák nejdříve 10 minut s chutí směje a pak za minutu vyřeší :o) (tuším L sériově s R//C). Tyto testy můžete jednou opakovat, ale opravná zadání už zadává přednášející a jsou tam i věci, které v původním zadání kvůli neodpřednášení nebyly. Rozhodně se vyplatí tomu pár dnů věnovat už v průběhu semestru.

Na cvičeních se ještě konají dvakrát laboratoře, třeba ing. Antošová sice vyžaduje mít napsanou přípravu v separátně založeném sešitu, ale zase nechce žádné vypracované referáty. Jinde zase můžete přijít bez přípravy, ale požadují vypracovat referát (myslím že třeba ing. Bičák, ale nejsem si jist). Jinak ještě docela dobrá je ing. Tučková, cvičení pouští na slajdech, je hodná, snaží se najít vám v písemkách body i tam, kde žádné nejsou. Kolega co k ní chodil říkal, že u nich ty testy dali téměř všichni. Na druhé straně nedoporučuju ing. Hospodku. Sice na první pohled vypadá docela sympaticky, občas i zažertuje, ale pak vám napaří takové testy, až vám spadne čelist do suterénu. Klidně několik zdrojů (U i I) a k tomu Thevenina "jako kráva". A hlavně, druhá část prvního testu je metoda smyčkových proudů nebo uzlových napětí. Tu můžete mít dobře jak chcete, když nemáte Thevenina, vůbec ho to nezajímá. Kdyby to alespoň všechno pořádně probral na cvičení, jenomže jemu všechno připadá úplně jasné, spoustu věci jenom tak opatrně nakousne a u písemky pak zíráte. No v jedné skupině ty jeho testy "prolezlo" (ano, je to správné slovo, hodnocení bylo většinou 3/3-) asi 5 lidí. Zase na druhou stranu ho vůbec nezajímají referáty. Ještě je výborný ing. Pokorný, i přes chorobný nedostatek času se snaží toho probrat co nejvíce, ale nemůže to stíhat. Lidi, co k němu chodili, shodně říkají, že to dokáže i vysvětlit. Ale pozor na laborky, na protokoly je docela vysazený a kontroluje je dost bedlivě. Ostatní lidi neznám.

Cvičení z TO2 jsou podobná, až na to, že z TO2 se dělá narozdíl od TO1 zkouška (ta samozřejmě obsahuje i učivo TO1). Tudíž zápočet je za docházku (třeba u ing. Pokorného je docházka nepovinná) a nepíšou se testy. Nebo u někoho možná píšou, ale nezávisí na nich osud zápočtu.

Na přednášky doporučuju doc. Zemánka, dokáže je podat docela lidsky. Na jeho přednáškách máte vždy alespoň jednu jistotu a to že neusnete. Doc. Zemánek Obvody docela žije a vždy když mu něco připadá důležité zvyšuje hlas. Stačí už jen dodat, že mu připadá důležité všechno :o). Na druhou stranu dostat ho na zkoušku není zase taková výhra. Naopak přednášky doc. Havlíčka jsou nezáživné a ne úplně pochopitelné (taky si doc. Havlíček koncem semestru víceméně přednáší sám pro sebe). Něco si tam u tabule mumlá, když se na něco zeptáte zase něco zamumlá a jede dál. Znám sice pár lidí kterým přednášky doc. Havlíčka vyhovují, ale je otázka zda to není tím, že se na nich dobře spí :o). Taky se možná jedná o lidi, kteří by látku pochopili i kdyby to studovali sami ze skript.

Ke komu se napíšete do paralelky je úplně jedno, protože zkouší všichni přednášející + dalších cca. 5 asistentů a na zkoušce vám někoho přidělí (nezávisí to vůbec na volbě přednášejícího). Tedy pokud nemáte TO2B, tam zkouší pouze doc. Zemánek. Říkalo se tady cosi o tom že je to na zkoušku dobrá volba, ale s tímto názorem se rozhodně nedokážu ztotožnit. Dost kolegů zjistí, že ač napsali písemku výborně a připadá jim že o Obvodech i něco vědí, doc. Zemánek je často jiného názoru a po dlouhém vyptávání je vyrazí. Když máte z nějakého příkladu 0 bodů, ani na ústní nelezte, protože z toho tématu si vás velice důkladně proklepne. To byste se to do ústní museli naučit a vědět o tom pomalu víc než on. A kdo má TO2B a neumí ty diskrétní věci nebo co se to tam bere, ať tam taky ani neleze. Další člověk, které když dostanete můžete jít tak na 80% domů, je nějaký doc. Havlíček. Asi není třeba představovat, kdo ho nezná, brzy o něm uslyší :o). Chce toho u ústní sice méně než Zemánek, ale zase vás odbaví rychleji :o). Mám pocit že ústní probíhá tak, že vám zadá postupně tři otázky, které musíte na trojku zodpovědět, jinak letíte na další termín. Když byla zkouška u doc. Laiperta tak v polovině, doc. Havlíček už dolétal a šel domů. Taky je velmi neoblíben doc. Pollák, ale o tom zas tak nevim, asi je dost náladový. Dostanete-li ing. Mášu, máte to tak na hraně, od toho celkem nevíte co čekat, ten je náladový rozhodně dosti. Kolegu deptal přes hodinu, ten pak nevěděl něco ze ZMUN, a vyrazil ho. A jindy to zas bývá celkem v pohodě.

No, dál už to celkem jde, když dostanete ing. Pokorného, máte celkem vyhráno. Sice si vás taky tak na 1 - 1,5 hodiny proklepne, ale když do toho vidíte tak ani nevyhazuje. Když dostanete doc. Čmejlu, můžete si skoro úlevou vydechnou, ten snad dává za 6 bodů z písemky bez ptaní za tři. Rozhodně patří mezi ty schůdnější. No a na závěr doc. Laipert. Modlete se abyste ho na ústní dostali, protože pokud nejste úplně mimo a v písemce něco máte, nemůžete to u něj nedat. Já měl to štěstí (nějak se asi unavilo), a proto z vlastní zkušenosti říkám: Jen více takových. Ptá se celkem jenom na písemku, když si uvědomíte co jste měli blbě a řeknete mu to, vylepšíte si kredit. Za celé odpoledne vyhodil snad 2 lidi, jeden psal zmateně a jako prase, druhý měl 1,5 bodu. Většina lidí měla za 1 nebo za 2. A kolegové, co absolvovali LOS (lin. obvody a součástky či co) v bc. etapě sdělovačky, řikali že tam se k němu na zkoušku všichni hrnou. Přijdete tam, nic neřeknete a jdete s dvojkou :o). Tak to bude asi všechno, je to prostě taková ruská ruleta. A ještě jedna připomínka na závěr, opravdu by mě zajímalo, proč někteři lidé s tímto předmětem tak nadělají. Obzvláště vypečená dvojka H+Z. Jestli by se napřed pro takové přehnané zkouškové požadavky neměly vytvořit podmínky, hlavně co se cvičení týká. Vždyť třeba ing. Pokorný a ing. Antošová celkem dokážou na cvičení problém objasnit, bohužel na to mají dosti málo času. Takováto dotace (4h přednášek a 2h!!! cvičení týdně), to je celkem těžko uvěřitelná rarita. Taky nechápu, proč vedení katedry "nenápadně" odstavilo od zkoušení doc. Boreše a ing. Antošovou, u nich byla zkouška pohodová. I když možná právě proto, protože když prostudujete Zkousky.sh za toto zkouškové období (ZS 02/03), zjistíte zajímavou věc, že pořád zkouší Havlíček nebo Zemánek, případně Havlíček a Zemánek, jako bonus občas ještě oba dva s Pollákem.

Nahoru Download Pokusné

Elektronika


Elektronika je docela jednoduchý předmět, vyberete-li si vhodného asistenta na cvičení. Předmět je zakončen klasifikovaným zápočtem (tedy se nedělá zkouška), cvičení probíhají tak, že jsou jenom laboratoře a měří se nějakých 12 úloh. Ty se vypracovávají do speciálního sešitu s předtištěnými kolonkami (je k dostání ve skriptárně). Co se týká přednášek, pro průmyslováka asi nemá smysl tam chodit, přednášejí doc. Vobecký a doc. Foit. Nesrozumitelné jsou od obou, možná o malinko chápatelněji přednáší doc. Foit, ale koho si vybrat je nejspíš úplně jedno. Obzvláště pro lidi z průmyslovek, kteří už elektroniku v nějaké formě absolvovali, to nemá smysl. Přece jen se tady snaží jednoduché věci popsat co nejsložitěji a přednášky podle toho vypadají. Doc. Vobecký všechno vysvětluje přes energetické hladiny a často to vyzní spíš zmateně, já se učil ze sešitu ze střední a v pohodě. Na předmět existuje knížka (neřekl bych skripta, je taková menší, hezky barevná, a drahá), která je zřejmě pro neprůmyslováky zcela nepochopitelná (dle reakcí kolegů), já se do ní taky koukal a nic moc, je to tam takové nějaké zmatené. Malá zajímavost, když jsem dělal Elektroniku na zdejším ústavu já, byla tato kniha právě v tisku, vyšla nějak těsně před testem (což je vždy bezva :o) a byla NEUVĚŘITELNĚ ZABUGOVANÁ. O prvotní distribuci se slevou se starala přímo katedra a téměř okamžitě musel být vydán tzv. "patch-paper". Nicméně teď už se prodává "rozšířené druhé vydání".

Jinak koho na cvičení .. Já bych doporučoval (z vlastní zkušenosti) ing. Jakovenka, to je pohodář největší (no dočista jako ing. Liška na VT), žádné zbytečné buzerace, nechá se s ním mluvit. Vsuvka pro průmyslováky, kdo z vás (většina/všichni) maturoval z Elektroniky (jako třeba já), neměli byste mít s testem u Jakovenka nejmenší problém. Před časem jsem tu psal cosi o tom, že u Jakovenka jsou ty testy v porovnání s jinými asistenty triviální, leč jak jsem teď (ZS 02/03) studoval různá zadání v různých skupinách, vypadá to že na nátlak přednášejících jsou teď ty testy "normovány shora" :o) a u různých asistentů se až na drobnosti velmi podobají. Dokonce i doc. Vobecký je údajně při testech v pohodě, ač jeho zápočtovky byly ne zrovna nejoblíbenější. Nechám v sekci Downloads jednu původní Jakovenkovu verzi pro porovnání a nahážu tam několik verzí co letos přišly ze Zkoušek. Já se na původní Jakovenkovu verzi připravoval cca. 1,5 dne a měl jsem 7,5b/8.

Jak jsem tak studoval úspěšnost jednotlivých skupin, překvapivě u ing. Jakovenka bylo docela dost neúspěšných, ale i tu původní verzi zhruba 1/4 opakovala (pro mě překvapivě). Spíš si dejte pozor na vlastní měření, tady je Jakovenko úplně v pohodě stejně jako třeba Janíček nebo Záhlava. Naopak zdrhejte od doc. Vobeckého, ten se s vámi klidně bude při měření přátelsky bavit ale pak vám výsledky nepodepíše a musíte to někdy přijít přeměřit. Taky bych se nepsal k ing. Hazdrovi, to je prý živočišný druh "Drsoň neuvěřitelný" :o). Sedí s nohama na stole a měřte si co chcete, já vám to stejně nepodepíšu. Mimochodem, koukněte na FEL - Guide (odkaz v Downloads - Co se jinam...), tam jsou studentské příspěvky nejen o něm. Taky bych si dal pozor na ing. Jiráska, tenhle člověk přednáší v bc. etapě (Elektronika a Sdělovací technika) předmět Elektronické Součástky a dle kolegů zde se nacházejících je to jedna ze dvou méně průchozích zkoušek (ještě se SASy). A to ani ne tak rozsahem jako spíše osobou zkoušejícího, již zde zmíněného ing. Jiráska, který se ptá tak dlouho, dokud vás nevyhodí. Na poprvé se holt ESy nedávají. A v Elektronice se bude chovat podobně až stejně. To v těch lidech prostě je, někteří jsou zcela "neprůchozí", jejich heslem totiž je "No passaran, neprojdou" :o). Mimochodem, pohybovalo se tady jakési doporučené zadání testových okruhů (snad od doc. Foita), ale kdyby postupovali podle něj tak zůstanou na škole sami.

Nahoru Download Pokusné

Elektrická měření


Předem bych předeslal, Elektrická měření jsou neuvěřitelný humus. Jedná se hlavně o měření (překvapivě :o), tedy samé laborky, přípravy, protokoly a další bezva zábavné věci. Kdo půjde na Kyberu, tady má takovou malou předzvěst, čeho se tam asi dočká. Taky aby ne, oficiální název je Kybernetika a Měření. Nicméně kdo očekává, že se tady naučí pořádně měřit a rozumět měřicím přístrojům, může být docela zklamán, protože to zjevně hlavní náplní tohoto předmětu není. Hlavní náplní předmětu je totiž naučit se zpaměti tuny nudných blokových schémat, kterým stejně nikdo nerozumí a nikoho nezajímají. Jsou známy případy lidí, kteří měli ze zkoušky (u Haasze) za 1 a přitom by nenaměřili ani velký kulový. Nemůžu se zbavit dojmu, že méně (a více do hloubky) je někdy více. Kompetentní osoby asi nechápou, že pro lidi, kteří nehodlají jít na "Kyberu a měření", bude měřicí přístroj NÁSTROJEM k dosažení určitého cíle a nikoliv oním CÍLEM samotným, ovšem pracovat s měřicími přístroji se musí na téměř všech oborech, takže by možná neškodilo se více zaměřit na jejich dokonalou obsluhu...

Co se týká cvičení, to jsou vlastně jenom laboratoře, pro zvýraznění chuti ještě okořeněné dvěma písemkami (10+8 bodů) a jednou závěrečnou samostatnou prací za max. 6 bodů (jinak se měří v 2-3 členném "kotli" :o). To by zas takový problém nebyl, ale na zápočet je potřeba získat minimum bodů, 10 jich bude. Jinak se měří dvě úlohy týdně, naštěstí je na to 2 a čtvrt hodiny, takže se to nechá stíhat a člověk i něco málo pochytí. Rozhodně si z toho člověk odnese víc než z paskvilů na Fyzice, Obvodech nebo Elektronice, kde všude vás nutí pracovat třeba s osciloskopy a přitom vás to nehodlají učit. Takový standardní přístup zdejší fakulty :o), viz třeba diferenciální Maxwellky u Dr. Bednaříka v F1, tedy vlastně rotace a divergence, látka to přednášená na konci M3 o semestr později :o). Když už jsem u Katedry fyziky, mrkněte na server http://student.cvut.cz, tam je článek jistého doc. Kulhánka, kterého taky zřejmě všichni znáte (je to ten Kulhánek z F2 s výbornými přednáškami a docela brutální a nevyrovnanou zkouškou). Píše tam o ne úplně ideální výuce fyziky na FELu. S jeho názorem, že je Katedra fyziky vnímána jinými katedrami jako skanzen, se asi nechá souhlasit. Ale přečtěte si článek, stojí to za to. Na laborky bych si nedával Prof. Haasze, tenhle člověk požaduje přípravu na úrovni svých přednášek a asi i vyhazuje (teď teda myslím ze cvičení, o zkoušce se tady nemá smysl bavit, to je masakr :o). Jinak znám jenom pár lidí, výborná je Ing. Hejtmanová, tu můžu z vlastní zkušenosti doporučit. Dokáže měřené téma docela ozřejmit, s přípravou nijak extrémně nebuzeruje, no vlastně vůbec, nikoho snad ještě nevyhodila. Protokoly taky hodnotí optimisticky, evidentních chyb si samozřejmě všimne, ale nenutí to nikoho přeměřovat, akorát napsat zdůvodnění do závěru. Co, to vám ovšem víceméně po hloubavém zamyšlení sama řekne. Pokud ovšem někdo bude dlouhodobě dutý, asi se to u ní s velkým pochopením nesetká :o). Taky ing. Šimůnek je dost oblíben, ten je v pohodě ještě víc. Taky lidi celkem dobře mluví o ing. Strabergerovi, hlavně v písemkách hledá body i tam, kde žádné nejsou. Na Zkousky.sh se o něm píše jako o "starším šedivém pánovi", ale mě na zkoušce připadal docela sympatický, akorát nemá rád opisování, ale tuhle úchylku :o) má na Katedře el. měření téměř každý.

Tento předmět přednášejí pán démonů Prof. Ing. Haasz, CSc. (už ten titul zní varovně, až ho uvidíte jenom to váš dojem utvrdí, ten člověk skutečně vypadá nebezpečně, viz. dále), ten přednáší stále, a pak Ing. Sedláček a Ing. Kašpar, ti se nejspíš po semestru střídají. Na přednášky asi má smysl chodit, přece jen se tam dozvíte informace v trochu lidštější podobě. Ta skripta jsou totiž pro rychlostudium zcela nevhodná, jak tam můžou psát, že jsou určena i pro techniky z praxe, je mi dodnes záhadou. Na to abyste je pochopili je musíte vnímat jako celek, a kde na to vzít čas a nekrást, že.. Často jsou tam vzájemné odkazy na jiné části skript, ale hlavně je tam spousta věcí jenom opatrně nakousnuta a následuje odkaz na jinou literaturu. Otázka, zda má toto smysl, takto nakousnutý problém důkladně stejně nepochopíme, to bych nechal na odborné předměty Kybery a odborníkům. Ale zpět k přednáškám, třeba Prof. Haasz tam údajně i vždycky zdůrazňuje, v čem se nejvíc dělají chyby, a na čem vám pak strhe body a vyhodí vás. Když už jsem u toho strhávání, pak vězte, že Prof. Haasz je u zkoušky dosti špatná volba. I když volba, je si vědom neobliby svých zkouškových metod u studentů a proto si vybrat nemůžete :o).

Zkouška je jenom písemka a následná přednáška pana Profesora o naší naprosté debilitě (to je můj osobní tip, nikdy jsem ho neviděl a doufám že u toho co se školních záležitostí týká zůstaneme :o). Jsou vždy dvě varianty, každá obsahuje 5 otázek (k dostání v Downloads), přičemž každý zkoušející si vezme jednu, takže opět ona klasická ruská ruleta. Tyto otázky jsou voleny tak, že se stačí naučit stránku 11 - 322, kde 1-10 je obsah a na 323 začíná záverečný rejstřík (pokrývají prostě celá skripta, no)... Nevím jestli všichni, ale ing. Šimůnek rozdává varianty "na příč", tedy podle šablony

řada 1 AxxxBxxxA
řada 3 BxxxAxxxB
řada 5 AxxxBxxxA

Prof. Haasz boduje zkouškové otázky tak o 50% hůře než pánové Sedláček s Kašparem. Četl jsem kdesi názor nějakého našeho kolegy, že Prof. Haasz je férový člověk. Nevím jak to dotyčný myslel, já bývám po úspěšné zkoušce taky docela tolerantní :o), ale dodal bych k tomu toto. Nechalo by se s tím souhlasit, ale asi jinak než kolega myslel. Prof. Haasz neboduje písemky podle xichtu, ale podle vědomostí v nich obsažených. Tedy férově, nicméně neuvěřitelně blbě :o), jdete pro výsledky s tím, že musíte mít za 1 nebo přinejhorším za 2, odcházíte pak s trojkou nebo pádlujete na další termín. Další zajisté férová věc je, že dotyčný Haasz vám písemku oboduje na určitý počet bodů a na tomto hodnocení pak trvá. I kdybyste ho prosili na kolenou, scházel vám při matchballu jeden blbý bod na trojku a udržení na škole, nepočítejte s tím, že vám tam ten bod najde. Tak vám leda doporučí další zápis. Prostě se nesnaží hledat body, pokud neodpovíte přesně a exaktně na to na co se ptá (a že je to někdy docela problém pochopit :o), tak řekne: "Ne, tohle jsem nechtěl". Škrt. Nula. Taky vyžaduje přesná schémata ze skript, neboli kdo nemáte fotopaměť, máte smůlu :o). Když použijete invenci, chápete princip ale kreslíte schémata vlastní tvorby (jako třeba u Sedláčka já, přesto 9 z 10-ti :o), tak vám je odpovědí leda cosi jako "Proč to máte takhle, tak to přece nemůže nikdy fungovat. No, vidím že tomu vůbec nerozumíte" a počítejte se ziskem tak +- 2 body. A nějaké okecávání a odbíhání od tématu ho už vůbec nebere.

Taky Prof. Haasz působí tak, že je náladový (taky prý nerad vstává, ale to bych sem nepletl, každopádně ráno je mnohem větší pravděpodobnost že ho na zkoušce nepotkáte :o). Někdy i nějaký ten bodík navíc najde, ale jindy to šekrtá dost fest, když se s ním hádate že někde něco neopravil, tak vám to sice uzná (pokud je to tak), ale podívá se jinam, "Ha, chyba" a sebere vám to jinde, takže jste plus mínus tam kde jste byli :o). Prostě už tu písemku nějak opravil a dokáže vám, že body odpovídají. Zase na druhou stranu, někteří kolegové, co ho na zkoušku dostali, tvrdí, že jeho opravování písemek je natolik neuvěřitelné a monstrózní, že alespoň jednou stojí za shlédnutí :o). Co s tímhle předmětem asi kdy budou dělat Informatici, na Sdělovačce z toho asi taky moc nevyužijeme... Zdravím tímto bratrance, který si z těchto důvodů pana Haasze musel velice oblíbit, obzvláště když ho dostal třikrát za sebou, to snad ani nejde, na to musí mít nějakou speciální školu :o). No ale nakonec to dal snad u Kašpara. Když nad tím tak uvažuju, měl jsem možná neuvěřitelný štěstí, protože na poprvé jsem měl ing. Kašpara a napodruhé ing. Sedláčka. Pokud jsem to ještě nezmínil, tak Prof., ing. Haasz zkouší o dobře 50% hůře než ing. Sedláček a ing. Kašpar dohromady. Btw., ing Kašpar je rozhodně nejlepší, usměvavý, v pohodě, když se pohybujete na hraně známky, obvykle pár bodíků ještě najde. To zase jak se říká ing. Sedláček ne, nesnaží se vás potopit, ale nějak (dost dobře) to opraví a s hledáním dalších bodů se dvakrát nepřetrhne. Tak to by stačilo, už tímto předmětem nehodlám strávit ani vteřinu. Anebo přece jen na závěr: Učil jsem se to cca 14 dnů a stejně jsem se naučil tak 70%, takhle jsem se na 3-ku snad ještě nikdy nenadřel. Ale sichroval jsem se tím, že jsem se učil z každé otázky první tři a pak namátkou i některé 4-ky a 5-ky. Bohužel zrovna to co jsem dostal mi dvakrát nesedlo a otázky 4 a 5 jsem nikdy předtím neviděl, i tak v nich ale ing. Sedláček pár bodů našel :o).

Nahoru Download Pokusné

Teorie elektromagnetického pole


Tak, tady jsem před časem psal cosi o "třešničce na dortu" zdejšího elektroústavu, což poněkud (u doc. Škvora téměř vůbec) neodpovídá skutečnosti, jak jsem právě zjistil. Tento předmět sice BÝVAL velice neoblíben, ale to platilo do doby než začal zkoušet doc. Škvor, u ing. Zehentnera to dle reakcí kolegů platí stále. Zápočet se nedává zadarmo, je třeba absolvovat dvě laboratorní úlohy a vypracovat jednoduchý referát. Dále (a to si důkladně prostudujte na stránce katedry ) zde existuje "služba" AMOS. Princip spočívá v tom, že se přihlásíte pod svým jménem a na základě toho jsou vám postupně v semestru generovány nějaké příklady (5 jich je, potvor :o), které musíte spočítat (alespoň chcete-li zápočet). Pravdou ovšem je, že část z nich je vždy u zkoušky, takže kdo tomu věnuje čas má taky zvýšenou pravděpodobnost úspěchu. Tím samozřejmě myslím že to spočítá a nepoužije antiAMOSe :o), i když taky jsem sem nějaké hodil - přece jen někdy se člověk dostane do časové tísně... Problém s těmi příklady je v tom, že na jejich spočítání a nacpání výsledků zpět do AMOSe máte časový limit (snad měsíc ?). Napřed jsou totiž ještě relativně jednoduché, když ovšem promeškáte T-time, má doc. Škvor vyhrazeno právo úlohy modifikovat a AMOS vám pak vygeneruje zadání nové a ještě hezčí :o).

To by asi bylo vše, kolega měl na cvičení doc. Chvojkovou a říkal, že naučí všechno potřebné ke zkoušce (dává semestr co semestr pořád stejné typické příklady, takže je lze ofotit a kouknout se na to předem, přece jen si pak člověk na cv. u tabule nepřipadá jak blb). Počítají se tak 4 těžké příklady za cvičení, každý se dostane k tabuli 1, maximálně 2-krát za semestr. Taky se říká že ty referáty snad ani nekontroluje, žádný z kolegů kdo k ní chodil neříkal, že by to jakkoliv komentovala nebo snad dokonce vracela k dopracování :o). Já jsem aktuálně vyfasoval ing. Herzu (povšimněte si příhodného vlnařského jména :o). Je to doktorand a zjevně učí prvně v životě, ale je v pohodě, nechá se s nim mluvit, příklady počítají studenti u tabule ale když někdo neví, poradí. S tím ovšem souvisí určitá potíž, že se totiž ing. Herza snaží, aby to každý u té tabule pochopil. Pokouší se mu to vysvětlovat několika různými způsoby ale konečný efekt je mnohdy nevalný (přeci jen kdo to nikdy neviděl těžko se to u tabule naučí :o) a zabere to dost času. Taky se občas do některých příkladů zamotá s námi, ale snaží se, to se mu musí nechat. A alespoň je legrace :o). Ty referáty sice kontroluje podle nějakých svých výsledků docela bedlivě, ale když to nemáte úplně blbě tak se o tom pobavíte a nějaká ta chybka se přejde. Já to měl častečně blbě, tak mi to vyvětlil, zeptal se jestli to chápu a dal mi to :o), takže pohoda. Jinak kolega z našeho zkouškového kotle :o) měl ing. Piksu, povídal že ten počítá u tabule sám, ale taky učí prvě v životě a údajně byl Polem dost zmatený :o). Problém je že neuvěřitelně buzeruje s protokolama, prostě to vezme a jede, opravuje každou čárku. No lidi to několikrát předělávali. Negativní reference jdou o ing. Jerhotové, taky buzeruje s protokoly, ale zase prý kreslí na cvikách hezké obrázky :o). Taky bych si na cvika nedával ing. Zehentnera, ten s těma protokolama buzeruje úplně maximálně. A mimochodem bych si ho nedával na nic a už vůbec ne na zkoušku. Jiné lidi neznám, i když ještě jednu dobu cvičil ing. Pankrác, ten taky počítal sám, ale pochopitelně. A co jsem ho jednou viděl na suplu za doc. Škvora, tak přednášel celkem srozumitelně, asi i lépe než doc. Škvor.

Přednášejí doc. Škvor a ing. Zehentner. Určitě doporučuju doc. Škvora, na jeho přednáškách je mnohdy legrace a u zkoušky je taky docela rozumný. Ovšem ne každému jeho přednášky sednou, jsou sice místy vtipné, ale člověk se musí hodně snažit, aby pochopil jejich logickou skladbu. Doc. Škvor totiž začne o něčem mluvit a pak najednou bez nějakého viditelného přerušení či zakončení začne mluvit o něčem jiném... Nevim, dělalo mi to docela potíže. A ještě na závěr poznámka, nevím jak přednáší ing. Zehentner, ale třeba se časem naši nástupci dočkají toho, že budou přednášet a zkoušet doc. Škvor a ing. Pankrác, to je taky velice rozumný a příjemný pán. Dlouhodobě pracoval někde v praxi, je to poměrně nový přírůstek katedry, a má na věci přece jen lidský pohled. To by se z Pole stal opravdu pohodový předmět. A přece jen si neodpustim určitou poznámku vzhledem ke Katedře teorie obvodů, hlavně pánům Havlíčkovi a Zemánkovi. Neřekl bych že jsou Obvody nějak výrazně těžší než Pole, ale ty předměty jsou o lidech, a zrovna tito dva (H+Z) jsou u zkoušky obzvláště vypečení.

Ještě bych tady doplnil čerstvé poznatky ze zkoušky. Předem jedna podstatná informace, můžete si dát jakoukoliv paralelku a ke zkoušce se taky hlásit ke komu chcete, což je dobrý návod pro ty, co se ke Škvorovi nevešli. O ing. Zehentnerovi jenom tolik: Písemky hlídá a zadává většinou doc. Jerhotová a kolegové co tam jednou byli a migrovali k doc. Škvorovi shodně říkali, že jsou u Zehentnera o dost těžší. A Jerhotová si i opisování dost hlídá. Když má někdo z cca. 20-místné vypsané kapacity zkoušky stále nějakých 8 míst volných, asi to svědčí o názoru studentů na dotyčného zkoušejícího :o). A až budete někdo u doc. Škvora před ústní nadávat jak to dlouho trvá, běžte se podívat k Zehentnerovi. Obzvláště fandové do letadel by si to neměli nechat ujít, ten totiž denodenně pořádá "letecké dny" :o). Co se týka zkoušky u doc. Škvora: Když máte dost bodů z rozstřelu, což je 10 teoretických otázek, a příkladů, dává rovnou známku. Konkrétně je to tak, že vyžaduje z teoretických otázek alespoň 5 z 10-ti a maximálně dvě úplně špatné červené (to je těch cca. 38 základních). Kdo má méně než 5 bodů ještě se ptá (oblíbený je třeba Poyntingův teorém), kdo má více než dvě červené blbě, končí. Ale někdy to dělá i tak, že kdo má hodně bodů z příkladů a povoře teorii, dovolí mu přijít na příští termín a napsat si jenom teorii, pak mu dá známku. Co se týká dalších požadavků, člověk musí mít alespoň 5 bodů z teorie a celkově alespoň 22,5 bodu na 3. Rozhraní na 2 je 27 až 28 bodů (to se ještě ptá), kdo má víc má automaticky za 2. Kdo má celkem alespoň 35 bodů, má automaticky za 1. Takže s dobrou "domácí přípravou" :o) se to nechá dát i celkem v klidu za 1. Když máte rovnoměrný zisk ze všech disciplín, tedy třeba Rozs=5, P1=5, P2=5, P3=5 (celkově 19,20 bodů), nechá se za to dle doc. Škvora dát za 3. Hlavně nemít z ničeho nulu, když máte celkem třeba 21,5 bodu a z jednoho příkladu 0, dá vám doplňkový příklad. A pozor, téměř určitě bude typově z toho samého, nuloveho prikladu.

Jinak u doc. Škvora většinou (skoro až výhradně) hlídá a opravuje příklady doc. Chvojková, ale dává typově jenom takové co dělala na cvičeních. Sice se snaží hlídat, ale přeci jen sama na učebnu plnou 40-ti podvodníků nemůže stačit :o). Opisovat se jak je patrno celkem nechá, někteří borci s vynikajícím orientačním smyslem :o) stíhají i psát přímo ze skript. Zdravím tímto kolegu, který takhle vydedukoval řešení vlny, společně s mojím řešením magnetika jsme dopadli u zkoušky k oboustranné spokojenosti, dvojka opět snížila už tak malou pravděpodobnost konání PSZ :o). Ale asi nejspokojenější byl třetí člen našeho mini kotle, který to od nás všechno opsal :o). Ještě k té písemce, zřejmě poté, co nějací dobráci napsali do Zkousky.sh info o tom, že písemka u ing. Herzy byla trapná fraška, nic nekontroloval a všichni všechno opsali, si Škvor řekl že to ne, že takovou frašku z toho zase dělat nebudeme a od té doby hlídá jenom Chvojková (on totiž přispěvky z Pole na Zkousky.sh čte). Ale třeba je to náhoda. A vůbec tenhle Škvor je super borec, néjakou dobu byl i správcem několika antiAMOS serverů, a v některých nefunkčních antiAMOSech je v případě potíží odkaz přímo na jeho FEL mail :o).

Pokud to někoho zajímá, tak předmět "Pole a vlny" či tak něco (bc. etapa Sdělovačky) je ještě trapnější, tak 40%. A předmět "CAD pro vysokofrekvenční techniku" (název bez záruky) tamtéž, což je opět předmět přednášený hyperaktivním doc. Škvorem, je nejoblíbenější předmět bc. etapy, kdo z toho nemá za 1 je velkou raritou :o). Co se přednášejících týká, lze pouze dodat: Jen více takových ... Možná by se ještě hodilo podotknout, že kdo půjde na obor "Elektronika a Sdělovací technika", určitě narazí na předmět SAS, což znamená cosi jako Signály A Soustavy. Už ten název připomíná spíše jednu německou organizaci z doby ne zase až tak vzdálené. Tento předmět je vyučován Katedrou radioelektroniky a to je právě to, o čem tu chci mluvit, nebo snad spíš psát. Tato katedra je velice neoblíbená, lidé jsou tu takoví nároční, pomalu se tu na FELu rozmáhá slovní spojení namachrovaný jako Radioelektronik. Taky tam nikdo nechce dělat diplomku. Tyto SASy jsou spolehlivě nejneoblíbenější předmět bc. etapy, a kolega, který má jakéhosi pana Skalického na UPS (taky z této super katedry), říká že je to taky takový namachrovaný pán, takže je to tam asi standard.

Jo a ještě info, soubor zk. otázek, řešené zk. otázky, taháky a další vhodné materiály lze nalézti zde, v sekci Downloads. A kurňa taky někdo se mnou spolupracujte, každý jenom stahuje a stahuje, na budoucí kolegy kašle. Třeba by se hodily kompletní řešené referáty.

Nahoru Download Pokusné

Úvod do počítačových systémů


Úvod do počítačových systémů je, jak jsem byl upozorněn, veden pod Katedrou počítačů, nicméně je pořádán ještě další spostou kateder, namátkou Katedrou elektrotechnologie a Katedrou radioelektroniky. Náplní tohoto předmětu je asi naučit se programovat v assembleru, nicméně se pro tento cíl nevytvářejí naprosto žádné podmínky, alespoň co se přednášek týká. Skripta neexistují, přednáškové slajdy jsou sice dostupné, ale nějaké nepřehledné. Přednášejí doc. Jáneš, doc. Kubátová a doc. Pluháček. Tyto přednášky jsou totálně na nic, obsahem je pouze neuvěřitelně nudné předčítání slajdů, nic navíc se tam nedozvíte, číst si ale můžu doma. To si radši sežeňte ty slajdy (jsou v Copy-centru nebo je odkaz tady v "Downloads"). Ale je to stejně zbytečné, protože co jsem pročítal první cca. 4 přednášky, jsou nějaké nepřehledné a člověk se tam celkem nic nedozví. Nějak mi uniká z čeho se budu učit na písemky. Přitom mi před začátkem předmětu připadalo, že se tento předmět může v životě hodit a že by mě to mohlo i bavit, zatím jsem z toho ale spíš otrávený. Zajímalo by mě, co si kdo snaží tímto předmětem dokázat a kde ti lidé berou odvahu považovat se k přednášení za způsobilé. Nakonec to dopadne tak, že testy se někde opíšou, Semafory okopírují od těch pár lidí, kteří se v assembleru naučili dělat už na střední, a nikdo z toho nebude nic mít. Škoda promarněné příležitosti, přitom by to mohlo být i zajímavé. Taky je divné, že předmět přednáší pouze Katedra počítačů, proč proboha nedají šanci i jiným katedrám, zcela jistě se tam najdou lidé s větším pedagogickým nadáním. A číst slajdy umí každý, to by zvládnul i někdo ze studentů :o) a ještě by se ušetřilo.

To by byly přednášky, teď co se cvičeními. Píší se dva testy (obsah dodám až je absolvuju), je nutné vypracovat program Semafor v ASM (simulování chování křižovatky) a zapojit nějaký kombinační a sekvenční obvod. Předmět je zakončen klasifikovaným zápočtem, tedy je bez zkoušky, možná i proto ty přednášky tak vypadají. Proč by se snažili dělat přednášky zajímavé, když ty studenty stejně nikdy neuvidí. Určitě to tedy chce na cvičení někoho normálního, kdo má rozumné nároky a snaží se i něco vysvětlit, jinak z toho předmětu nebudete mít vůbec nic. Tedy rozhodně ne třeba doc. Jáneše (Katedra počítačů), který má dost velké nároky, taky se říká že doc. Seborský (Katedra elektrotechnologie) je docela nepříjemný a v testech opravuje každou čárku. A rozhodně bych si dal pozor na Katedru radioelektroniky, tam jsou nároční všichni, třeba doc. Skalický, tomu připadá všechno úplně jasné, ale kolega na cvičeních od něj moc nechápe. Jiný kolega má zas jiného člena této katedry, tam zase dostávají domácí úkoly v asm. Na druhou stranu se zatím jeví dobře ing. Jirsa (Katedra elektrotechnologie), snaží se všechno podstatné na cvičeních vysvětlit a docela se mu to i daří. Ze stejné katedry je i doc. Kuba, ten má cvičení taky docela pochopitelná, a říká se že i při závěrečném hodnocení je rozumný, nechá se s ním mluvit. Zase ale před prvním testováním zadaného semestrálního Semaforu neprobral žádné příklady v ASM, kdo to nikdy neviděl asi nemá moc šancí si do příštího týdne udělat nějaký návrh. No už mě nic nenapadá, až tento předmět úspěšně zdolám, napíšu aktuální poznatky, třeba si mi podaří najít i nějaká pozitiva.

Nahoru Download Pokusné

Povinně volitelný předmět oboru 1,2


Povinně volitelné předměty se běžně zapisují ve čtvrtém semestru základní etapy. Každý si zapisuje dva předměty nejspíš z osmi, volené podle plánovaného zaměření v Bc. etapě a pro jednotlivé obory je konkrétní dvojice nejspíš povinná. Patří sem Programovací techniky, Elektronické systémy (obojí Výpočetní technika, ESy i pro Kyberu), Vlastnosti technologií a materiálů (Elektronika a Sdělovací technika + Silnoproud ?), Základy silnoproudé elektrotechniky (Kybernetika a Měření + Elektronika a Sdělovací technika), Radioelektronika (Silnoproud ??). Některé ty předměty se v různých modifikacích přednášejí pro několik Bc. oborů. Z vlastní zkušenosti můžu mluvit pouze o předmětech pro obor "Elektronika a Sdělovací technika" - Vlastnosti a technologie materiálů a Základy silnoproudé elektrotechniky alias Tlustoproud.

Předmět VTM navazuje na předmět MTE (Materiály pro el.tech.), přednášený v prvním ročníku. Pokud vás nebavil MTE, pak tady budete asi trpět, i když přednášky jsou řekl bych dost zajímavější ve VTM, ale to spíš obsahem než podáním. Přednáší doc. Bouda, má však tak nevýrazný projev, že se můžete ukousat nudou. Možná kdyby trochu zrychlil, stačilo by mu 45 minut místo 135, ale někomu to tempo i vyhovuje, já spíš cítil potřebu se vyspat. Taky se během tříhodinové přednášky dozvíte asi tolik, co se vejde na list A4. Obzvláště bezva je prý přednáška věnovaná obrábění kovů (tu jsem zrovna nějak promeškal). To je jakési soustružení, člověl si pomalu připadá jak strojař.

Další atrakcí k popukání jsou laboratorní úlohy. Až na výjimky (třeba hystereze, všichni už jsou dávno doma, jenom 2-3 chudáci měří na takovém děsném ústrojí hysterezní křivky :o) je postup následující: přijdete, spustíte, čekáte (tak 20 - 60 minut), zapíšete a odejdete. Případně jenom koukáte, vysledky se uloži do Excelu, si je pošlete mailem a jdete domů. Toto proveďte desetkrát za semestr, vynásobte počtem studentů a máte moře ztraceného času. Bezva je také to, že skripta na předmět neexistují, na přednášky jsou na nic, protože sám Prof. Bouda říká, že jsou to sktipta pro VTM Tlustoproudařů a pro VTM Sdělovačky jsou nepoužitelná. Na laboratoře aktuálně (LS 02/03) nejsou vůbec (ani v angličtině) a pokud je seženete z knihovny nebo od kolegů, nestačíte se divit, protože ty úlohy se do větší či menší míry měří jinak. U některých úloh sedíte doma nad skripty, koukáte na naměřené výsledky, koukáte do skript jak je máte zpracovat, a nestačíte se divit :o), protože máte zpracovat něco co jste neměřili a naopak s měřicí metodou skripta nepočítají. Ale na druhou stranu po vás nikdo žádnou přípravu nechce. Tedy alespoň ing. Hampl, ten je i jinak v pohodě. Aby vám z protokolu nedal plný počet bodů. to byste tam museli provádět hodně divné věci. Poslední tři týdny absolvujete postupně Tečení, Obrábění a Svařování. Obrábění je jenom exkurze, kde vám takový příjemný pán ukáže v praxi principy. Z tečení se dělá referát, ale je to docela easy.

Nejzajímavější je rozhodně svařování, to je zážitek na který dlouho nezapomenete :o). Prvnich cca. 40 minut vás váš cvičící (u nás ing. Hampl) teoreticky zasvětí do tajů svařování. Pak Hampl zmizí a naběhne takový milý a od pohledu příjemný pán, jmenuje se tuším Eger. Ten znovu zopakuje postup při svařování, leč jaksi sám pro sebe, protože mluví tak nesrozumitelně a rychle, že mu není rozumět ani slovo :o). Ani na katedře mu prý nikdo nerozumí. Pak vás tento pan Eger vezme k jednomu z 10-ti svářecích pracovišť, kde vám prakticky ukáže správný postup. Určitý problém je, že všichni už na sobě mají zástěru, nohavice, rukávy a hlavně svářečskou kuklu, takže vidí VELKÉ KULOVÉ :o), protože přes hledí kukly vidíte pouze tmu a v dáli slabounké světlo při svařování. Super věc. Hampl nám to na cvikách prezentoval jako exkurzi, ale není tomu tak, všechno si pěkně ozkoušíte. Po ukázce si po 2 lidech stoupnete k pracovištím a začne ta pravá svářečská šou. Lidem to samozřejmě nejde, přičemž Eger tam nerudně pobíhá, řve na vás a nadává vám do debilů. No taky má na takové chování školu, jeho vztah k fakultě je dělník. Je to zjevně šťastný člověk bez vnitřních potíží. Na konci vás ještě buzeruje, že se musíte svlékat z těch hadrů v přesněm pořadí (asi nějaká norma ČSN :o) a musíte mu je srovnat v přesném pořadí do úhledných komínků. Zajímal by mě smysl této "exkurze", svářet se stejně nenaučíme (jak i Eger říká), kdo se to chce naučit ať si dá volitelný předmět Svařování, tam si pana Egera užije. Já se k tomu teda naštěstí nedostal, kolega to vydržel testovat bez valného úspěchu celých cca 25 minut, díky mu za to :o). Obzvláště jednou, kdy svařoval a ta svařovaná tyč se mu přilepila k podložce, bylo jenom vidět jak ta tyč rudne a začíná se kroutit, tak jsme se snažili zavolat Egera, ten se tam hrabal ve skříni, najednou se otočil, vytřeštil oči (to byste museli vidět) a běžel ke kolegovi, začal mu nadávat a vyrval mu elektrodu z rukou (málem i s rukou). Prostě příjemný člověk.

Také se píše závěrečný test. Průběh má stejný jako při předmětu MTE - skupina asi 9 lidí sedí u počítačů v laboratoři. Máte 35 minut na zaškrtnutí jedné ze čtyř (?) nabízených odpovědí u 20 otázek. Můžete používat svůj sešit, proto se opravdu hodí, abyste si tam poznamenali alespoň heslovitě co nejvíce údajů. Jinak je jedno, co tam píšete, potřebovat to budete opravdu pouze při závěrečném testu. Ozývají se takové šumy že se obsah testů mění, ale není to pravda, takže když si do sešitu přibalíte vypracované otázky se správnými odpověďmi, které jsou k sehnání třeba zde v sekci Downloads, tak vám to velmi ulehčí vypracování. U sebe můžete mít určitě sešit, papír, tužku a kalkulačku, možná i jinou literaturu. Na test asi nemá cenu se učit, stejně tam jsou otázky, které vůbec nesouvisí s měřenými úlohami, takže většinu tipujete podle uvedených jednotek či podle formulace odpovědi, případně natvrdo zadáváte odpovědi z taháku. Za test můžete získat až 10 bodů, které se u zkoušky mohou hodit, stejně jako 10 bodů za laborat. úlohy.

Co se týká zkoušky, píše se písemka, 5 otázek na 15 minut, 15 minut přstávka a zase 5 otázek na 15 minut celkově za max. 80 bodů. Minimální počet bodů není dán, ale celkově i se cvičením musíte překonat deadline 50ti bodů. Opisovat se nedá, dostanete papír s otázkami kam rovnou píšete odpovědi, jinak můžete mít pouze tužku. Bouda sedí vepředu a stále kouká. Test ale boduje velmi optimisticky, stačí mu odpověď na pár slov, když se alespoň trochu blížíte pravdě, 3-4 body z 8mi vám dá. A má úspěšnost skoro 100%, což se jinde nevidí :o). I když máte z testu třeba 24 bodů, málo ze semestru, tak se ptá tak dlouho dokud něco nevíte, pak řekne: "No vidíte že to umíte" a píše za 3, docela pohodář. Sehnal jsem nějaká vypracovaná zadání, opět ke stáhnutí v sekci Downloads. Samozřejmě jsou bez záruky z druhé ruky, takže mohou být špatně. Také se stává, že u zk. jich bývá pár jiných, já měl třeba na předtermínu jiné všechny, takže 100% spolehnout se na to nedá. Ale to byla spiš anomálie, a ačkoliv jsme se o přestávce mezi písemkami s kolegy shodli, že snad půjdem radší domů, nakonec to dali úplně všichni až na 1 typa, který tam nechal index a už se nikdy neobjevil :o).

Ohledně Tlustoproudu bych podotkl jenom toto. Na tento předmět jsem si okamžitě vytvořil velice radikální názor, vzhledem ke snaze o zachování určité kulturní úrovně těchto stránek jsou to však informace asi nepublikovatelné :o). Pokusím se sem něco více napsat až předmět úspěšně absolvuju, zatím jenom tolik. Předmět obsahuje velice zajímavé a zábavné přednášky, kde se budete velice bavit (ale hlavně s kolegy navzájem, pokud sedíte sami vlastní literaturu s sebou :o). Cvičení jsou měření, kde měříte nějaká trafa, motory, točivé momenty, dynama a podobné Tlustoproudořiny. Píší se dvě písemky, kde se asi nechají získat nějaké body ke zkoušce, stejně tak dostanete pár bodíků za laboratorní sešit. Měření jsou nudná a třeba s chronickým nestíhačem ing. Buhrem toho navíc naměříte tak polovinu. Naštěstí si to na konci pamatoval a to co jsme nestihli po nás nechtěl. Pravdou je že ten sešit na konci moc nekontroloval, bylo mu dost jedno jak vypadá, i když průběžně za něj všechny kritizoval nakonec se spokojil s konstatováním, že je to koneckonců naše věc. I body docela přidával, zápočet dal bez problémů každému. Rozhodně se tu najdou daleko horší volby. Tenhle člověk je vůbec zajímavá postava, zdržuje vždycky tak minimálně 30 minut s teoretickým probíráním úloh, při měření působil (alespoň zpočátku) dojmem, že ho to ukrutně nebaví. Sice se nás snažil ptát na teorii, ale vždycky to nakonec řekl sám, ale jednou mi docela zatrnulo, to už teda vypadal hodně nahnutě, že nás všechny vyrazí. Ale u něj se moc nepozná kdy si svým osobitým způsobem dělá legraci a kdy to myslí vážně. Zapojení vždycky kontroluje ultrarychle, člověk má pocit že k tomu přistupuje stylem: "Ale co, zkusíme to, třeba to vyjde" :o). Jo a druhou "desítku" lidí měl doktorand, ing. Synek. Ten je maximálně v pohodě, teorii vysvětlí, nebuzeruje, tomu je jasné že tenhle předmět nikoho nezajímá (koneckonců ani jeho). No to radši stačí, nejsem si jist jestli tu vystupuju dostatečně inkognito :o), zbytek v létě. Jo ještě zkouška, ta je pouze písemná, ale TŘÍHODINOVÁ!!!. Říká se, že naučit se na ní jde poměrně rychle, ale je to otrava a nuda. No uvidíme.

O ostatních předmětech nemám zatím téměř žádné informace, tak ještě taková malá úvaha na závěr. Zajímalo by mě, proč se předmět jmenuje povinně "volitelný". Jeho princip totiž spočívá v tom, že si MUSÍTE vybrat předmět podle bakalářského oboru, který hodláte studovat. V čem spočívá ona "volitelnost", to by mě tedy opravdu zajímalo. Možná to bude takhle: "Volte předmět podle bakalářského zaměření, jinak vás vyhodíme". Je to vlastně taky možnost volby :o).

Nahoru Download Pokusné

Volitelný předmět


Toto je skutečný volitelný předmět. Seznam všech F a FH předmětů je v několikrát již zmíněné "Bílé knize" (opravdu to sem nehodlám přepisovat, je jich tak 70-80). V revizi 99-00 je to někde kolem strany 84 (dokonale schováno mezi denním a dálkovým studiem). Přesto že je tam předmětů spousta, použitelných je jenom pár, většina je totiž "doporučená" až pro vyšší semestry. Je tam tedy asi potřeba něco, co se bere až později a nemáte šanci to udělat. To je jako s "volitelností" u PVPO, viz. výše. Cynici :o).

Jinak já si dal 31ZEO (Základy elektronických obvodů), tak tady jsou poznatky. Důležité info na začátek: ZÁPIS TOHOTO PŘEDMĚTU BYLA OBROVSKÁ CHYBA, PROBOHA, NEPIŠTE SI TO!!!!! Tenhle předmět vám rozhodně nic nedá, rozsah probírané látky je na dotaci docela velký, přednášky jsou podivně zrychlené a takové zmatečné. Doc. Davídek si každý rok dělá reklamu na přednáškách z Teorie Obvodů, kde říká cosi o tom, že je to předmět pro gymnazisty, kteří mají potíže s měřením. No nevím, tady se měřit nenaučí, Doc. Davídek pořád na přednáškách něco povídá, ale u spousty věcí máte pocit, že to říká tak nějak bokem pro zajímavost a pak se to klidně objeví v testu. Skripta neexitují, je doporučena taková tlustá bichle, ale tu když se naučíte byste předmět mohli pomalu přednáset sami, její rozsah je šílený.

Na cvičení žádná příprava neexistuje, pouze na webu Katedtry TO orientační zadání. Tento předmět cvičí Doc. Davídek, ing. Ptáčková a ing. Pokorný. Davídka na cvika neznám, ale třeba při písemkách se opisovat moc nedá. Ing. Ptáčková, to je nezapomenutelný přírodní úkaz. Tato paní je už zřejmě historickou součástí FELu (nevím jak jinak popsat její věk a neurazit :o), na cvičení vám toho moc neprozradí, asi má pocit že za to není placená nebo to sama neví, ale to snad ani není možné. Každopádně tento semestr (LS 02/03) měla cvičení po ing. Pokorném, vždy na začátku koukla na tabuli kde napsal své skupině ing. Pokorný poznámky a řekla: "Tady máte co máte dělat, tak si zapněte přístroje..." a tím to pro ní skončilo. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že ing. Pokorný psal na tabuli S VÝKLADEM, což potvrzují i kolegové co k němu chodili. Když se ing. Ptáčkové na něco ptáte, odpoví buďto: "Tak si to nakreslete", nebo nad tím sama dlouho bádá a pak stejně zavolá doktoranda nebo kolegy studenty, kteří si to pamatují ze střední a jsou tudíž neuvěřitelně vysmátí.

Testy taky boduje bídně, první test mi opravovala podle jiného zadání !!!! (div že vůbec nějaké body našla), po reklamacích mi sice dva body přidala (kdyby dala víc asi by se shodila), ale stejně bída. Druhý test napřed hodnotila nulou bodů, prý se jí ten první příklad nějak nezdál tak už to dál ani neřešila, pak tam sice asi 8 bodů našla, ale taky mohla přitlačit, kolegovi za stejné odpovědi dala 12,5. Sešit u zápočtu vyžaduje. Když už ZEO, tak na cvika ing. Pokorného, to je profesionál na svém místě. Sešit nechce, úlohu na začátku cvičení vysvětlí, testy boduje mírně, dává jedno zadání, takže se opisovat asi nechá.

Na závěr ještě k dotaci, tendo předmět je za 4 kredity, dotace 2+2, a je zakončen klasifikovaným zápočtem. Pro koho je určen nejsem schopen rozhodnout, asi pro nikoho. Gymnazisti se tady rozhodně nic zajímavého nedozvědí, průmyslováci se taky občas diví, jaké magořiny se objevují v testech. A lidi, kteří to všechno perfektně ovládají odjinud, se tady rozhodně nic nového nedozví. To si radši dejte Astrofyziku, chodit tam nemusíte, řešení zápočtového PC testu je na Netu, to jsou kredity zadarmo. Proč já blb si to nedal taky, ušetřil bych nervy :o).

Jo ještě něco, pokud víte jak probíhají jiné volitelné předměty (Ekonomika a podnikání...), nebojte se mi napsat, ať jsou naši budoucí kolegové v obraze, určitě musí existovat i lepší alternativy než ZEO.

Nahoru

KOmponenta Studium (KOS)


Přece jen jsem se rozhodl přidat ještě pár konkrétnějších informací o "geniálním" :o), "uživatelsky příjemném" :o)) a "ultrarychlém" :o))) systému pro organizaci studia, tzv. KOSu (zkratka znamená cosi jako KOmponenta Studia, ale znalci používají úplně jiná slova :o) ). Předně trocha teorie. KOS je zdejší systém pro zapisování zkoušek, předmětů, zápis do Bc. etapy, úpravu rozvrhu, předběžný zápis předmětů atp. Lze se do něj připojit pomocí TELNETu například ARCTELem nebo SEMTELem, a to jak ze školních učeben, tak z domova. Při připojování je po vás vyžadováno uživatelské jméno (to je takové to prijmejm1) a hlavní přístupové heslo (taková ta nezapamatovatelná šílenost). To se naštestí nechá změnit kdesi na stránce fakulty .

Bohužel, ač je tento systém pro nějakou rozumnou práci zcela nevhodný, nepřehledný a totálně zabržděný, nucené spolupráci se nevyhnete. Pozor, ten kdo s KOSem pracuje poprvé, musí být velmi obezřetný! Není problém se někde přehmátnout a třeba si zrušit zápis předmětu nebo si zapsat předmět Bc. studia (a tím vlastně vstoupit do této etapy se všemi povinnostmi z toho plynoucími)! Toto by sice měli kontrolovat na studijním oddělení, ale tam člověk často neví co čekat, viz. třeba sekce Humanitní předměty. No prváci rozhodně, zkušenější kolegové to vědí dokonale :o).

Při prvním kontaktu s KOSem buďte ale opravdu obezřetní :o). To ovládání je ne vždy úplně logické, dokonce by se nechalo říct že je velice nelogické :o). Třeba zapíšete-li si nějaký předmět, můžete ho potom sice zrušit, ale v seznamu zapsaných předmětů se to projeví pouze tak, že nezmizí, ale objeví se u něj hvězdička. Jeden kolega si takhle zrušil omylem všechny předměty druhého semestru! No, omylem, on prostě to zapisování v KOSu nepochopil... Každý předmět má totiž nějakou kapacitu (ta se určuje podle zájmu při předběžném zápisu) a jakmile si předmět zrušíte, dá KOS "vaše" místo k dispozici jiným studentům. Na studijním oddělení by sice potenciální katastrofy měli odhalit a zápis vám nepotvrdit, ale v okamžiku zrušení předmětu dáváte okamžitě svoje místo k dispozici ostatním, a to ještě dříve než si toho při potvrzování zápisu na stud. od. někdo všimne. Kolega pak musel obíhat jednotlivé přednášející a prosit, aby ještě přidali místo v paralelce (a jak by dopadl třeba u doc. Třeštíka je znalcům asi dost jasné :o) ).

Co se týká přístupu do KOSu, předbězný zápis bývá tak 1 měsíc před koncem semestru, vlastní zápis probíhá od cca. druhého týdne zkouškového období. Opět se to nechá zjisti na stránce fakulty. Abyste mohli do rozvrhu, musíte mít dostatek kreditů. Pro semestr 2 je to 20+K, kde K=15 asi první dva týdny, potom se K=5 a poslední 1-2 týdny je K=0. Pro semestr 3 a vyšší je to 30+K. Taky bych mohl zmínit obecné podmínky ke studiu. Tedy, pro postup do semestru 2 potřebujete alespoň 10 kreditů, pro semestr 3 alespoň 20 kreditů za první rok studia. Pro všechny další semestry je to alespoň 30 kreditů za poslední dva semestry.

Je určitě důležité mít dost kreditů už první zápisový den (viz. třeba sekce Matematika - zápis k doc. Průchovi). Ono to vcelku vyplývá z celkové filosofie těchto stránek, nikdo není dokonalý, proto je třeba vybrat menší zlo. Taková zajímavost, ač na Elektrofakultě studuje nějakých 3000-4000 studentů, z nichž minimálně 1/3 má již první zápisový den kreditů dostatek, je KOS omezen na 100 (nešálí vás zrak - OPRAVDU STO :o) ) studentů, kteří mohou online pracovat. Proto je první den zápisového období KOS totálně přeplněn a nemáte šanci se tam dostat. Já čekal ve škole od okamžiku, kdy byly otevřeny PC učebny do nějakých 14.00 a nedostal jsem se. Povedlo se mi to až v 23.00 z domova. Nejlépe jsou na tom kolegové z kolejí, kde mají připojení zdarma 24 hodin denně a mohou se přihlásit s dostatečným předstihem. Zase na druhou stranu, KOS je pomalý i tak, kdyby v něm mělo najednou pracovat 1500 studentů tak na každou odezvu budete čekat pár hodin :o).

Ještě k předběžným zápisům, každý by si měl zapsat v předzápisu požadované předměty dalšího semestru. Katedry podle toho určí potřebnou kapacitu předmětu a určí přesný počet míst. Sice vás k tomu nikdo nutit nebude, ale kdo se nepředzapíše (to je slovo :o) ) nemá jistotu, že se na předmět dostane. Je to ale dost pravděpodobné, dost lidí si zapíše předzápis v rozsahu 45-60 kreditů a pak něco zruší.

Taky mě napadá, možná tady někdo ode mne očekává návod, jak se s tím megacool (tím myslím spíš megafrozen) programem pracuje. Čeká zbytečně, proč to neříct na rovinu :o). Kdyby snad někdo byl z KOSu totálně "na prášky", napište maila, konkrétní dotazy zodpovím. Ona se ta "VĚC" ovládá dost zmateně, využívá se spousta kláves F1-Fx, PageDown/Up, ESC, někdy i magic_chmaty CTRL+cosi a podobně, a hlavně je to často v každém dialogovém okně úplně jinak :o). Sice je to v dolní části okna popsáno, ovšem zcela nepochopitelnými zkratkami. No každopádně lepší než drátem do oka, po chvilce zkoušení na to lze přijít. Spíš bych se zmínil o některých fajnovostech, o kterých málokdo ví. Třeba při zapisování zkoušky můžete v přislušném okně klávesou F7 vyvolat jiné okno, pomocí TAB se přesunout do sloupce (třeba s jménem zkoušejícího), zadat %částjména% (ty procenta jsou dobře, nevím ale jestli funguje diakritika) a potvrdit F8. Když máte štestí a nepřeklepnete se, KOS vám vyfiltruje položky konkrétního zkoušejícího. Bacha na to že KOS je case-sensitive, tedy rozlišuje velká a malá písmena. No myslím že jako ukázka user-friendly :o), vychytaného :o)) a všeobecně cool :o))) ovládání to stačí.

Nezapomeňte si ve třetím semestru zapsat preferované obory bc. etapy, tyto zápisy probíhají obvykle v listopadu a končí cca týden před prosincem, aktuálně (ZS 02/03) je dle mého ono magické datum uzavření 22.11. Jinak na vás určitě zbude obor, který 100% nechcete (silnoproud...). Zápisy probíhají standardně přes KOS a je to neuvěřitelná legrace. V menu je to cosi jako Agenda student/zákl. údaje/zájem o obory. Tady se prokliknete na okno a následuje test inteligence či spíše věšteckých schopností, kdy dole máte na výběr dvě klávesy: a) F1, b) F4. Správná volba je nicméně za c) PageDown :o). Legrace ovšem pokračuje, po chvilce bádání se překliknete klávesou TAB do sloupce "Kód a název" a chcete začít zapisovat. V dolní části okna máte nyní na výběr spoustu F kláves, které můžete vyzkoušet, ovšem správně je snad jediná klávesa která tam není uvedena, a to F3 :o). Paráda, já tenhle KOS miluju :o), něco tak neuvěřitelného snad ani nemůže existovat... Po stisknutí F3 se konečně otevře okno s vlastními obory, ty už se vybírají poměrně inteligentně tušim klávesou ENTER. Myslete na to, že se vybírají 3 obory, když vyberete jen jeden a nemáte dost kreditů, vypadnete z losovacího koše :o) a půjdete na silnoproud (tam berou všechno :o), případně budete rok čekat.

Nahoru

První Souborná Zkouška (PSZ)


Nakonec jsem se rozhodl přidat nějaké další informace o PSZ. PSZ se koná na konci Základní etapy, po složení všech zkoušek. Na její složení jsou dva pokusy, jeden regulerní a jedna oprava. Termíny jsou nějaké čtyři, rozložené po celém roce. PSZ je nutno složit před vstupem do Bc. etapy, podmínečně je možno ji složit do 1 roku od vstupu do Bc. etapy. Nejpozději je nutno složit PSZ do čtyř let od začátku studia. Ten, kdo se na přihlášce ke studiu přihlásil do Bc. studia nekoná PSZ vůbec, musí ale po ukončení Bc. etapy složit Bakalářskou zkoušku.

PSZ se skládá ze dvou částí, Matematicko-fyzikální a Odborné. První zcela překvapivě :o) obsahuje písemku z Matematiky 1 až 4 a Fyziky 1 a 2. Odborná část obsahuje Výpočetní techniku 1 a 2, Teorii Obvodů 1 a 2, Teorii elektromagnetického pole, Elektrická měření a Úvod do počítačových sítí. Jak vidno, jedná se o většinu předmětů Základní etapy a určitě o ty nejtěžší.

PSZ lze prominout (tedy automaticky považovat za splněnou), má-li dotyčný student průměr z vybraných předmětů do 2.5. Což je novinka (původně to bylo 2.0), tahle informace tu opatrně probublávala už někdy od července, ale zpočátku vypadala jen jako informační šum. Nicméně nebylo tomu tak. Ale zpět k předmětům. Tyto jsou totožné s těmi, které v PSZ jsou, navíc se tam počítá i Úvod do algebry. Průměr je vážený průměr, jeho princip je v Bílé knize nebo někde na homepage fakulty. Obecně je to násobek známky a počtu kreditů předmětu lomeno počet kreditů předmětu. Taky si to můžete nechat spočítat na mých stránkách, v sekci Downloads - Co se jinam... Průměr lze počítat z M-F i Odborné části odděleně a je tedy šance nedělat alepoň jednu polovinu PSZ.

S tím vším souvisí i nutnost získat co nejlepší známky z Výpočetní techniky a Teorie Obvodů. Oba tyto předměty jsou roztaženy do dvou semestrů a jejich dotace je 9 a 10 kreditů. Kdo z nich má za 1 může mít z ostatních odborných předmětů za 3 a Odborná část PSZ ho s jistotou mine. M-F část je totiž jednodušší. Kdo prošel drilem u doc. Novákové, neměl by na Matematice u PSZ pohořet. Na Fyzice se většinou člověk dost nadře už na zápočet a zkouška je taky silné kafe, takže kdo jí udělá (a aby mohl k PSZ stejně musí), nebude mít problém.

Ještě stručně k dotaci předmětů. TO je za 10 kreditů, VT 9 kreditů, M1,M3,F2 7 kreditů, M2,M4,F1,TP,EM 6 kreditů, ÚA,ÚPS 4 kredity. Platí to co už jsem někde výše zmínil, když z nějakého hodně dotovaného předmětu dostanete za 1, můžete si dovolit dostat z jiného za 3. Ale dostanete-li třeba z M1 (7K) za 2 a z M2 (6K) za 3, stačit to nebude.

Taky mě napadá, od příštího akademického roku (03/04) by měla být kompletní reorganizace studia, možná by se měli všichni hlásit do bc. etapy a PSZ by odpadla. Ale moc o tom nevím, to bych se pouštěl do spekulací. A mezi námi, Akademický Senát se o zrušení PSZ snaží už několik let, díky bohu že protlačili alespoň tuto kompromisní variantu. Kolega měl průměr 2.08, odkládal PSZ až na poslední možnou dobu a čekal na zázrak. A ejhle, jak se říká: "Odvážnému štěstí přeje" :o). Kdyby tu PSZ totiž teď v listopadu neudělal, nemohl by do ing. etapy...

Nahoru

Tak to je zatím vše. The End. That's all folks.


Úvod / Jak na to / Downloads / O autorovi / O vás od vás / Webmaster / E-mail
Obrázek hlavního menu